Co si občan bude chtít vyřídit ze svého obýváku, to si nakliká na počítač nebo do mobilu a odešle. Přitom je to úplný začátek digitální éry. Nejde jen o chytré domy, lednice, vytápění či zdravotnictví, ale dokonce i o učení.

„Testují se zařízení, která lidem do mozku nahrají potřebné znalosti. Pak už nebude třeba se všechno učit ve škole,“ sdělil na setkání s novináři Martin Sládeček, který má v Komerční bance na starosti agilní vedení a rozvoj Otevřeného bankovnictví. Zároveň připomněl, že záhy budeme se systémy umělé inteligence komunikovat převážně pomocí virtuálních hlasových asistentů typu SIRI nebo Alexa.

Co takové perspektivě říkají středoškoláci ve věku 15 až 19 let? S nadsázkou řečeno nic. Právě tato generace alfa totiž vnímá digitální svět asi stejně jako mateřské mléko nebo dudlík. Je to pro ni natolik přirozené prostředí, že digitální gramotnost ani neuvádějí mezi přednosti, které by ji zajistily konkurenční výhodu.

Online svět. InfografikaVyplývá to z průzkumu Institutu ekonomického vzdělávání (INEV) pro Komerční banku. Odpovídalo v něm 6,5 tisíce žáků všech typů středních škol napříč regiony v ČR. Pro 84 procent teenagerů je digitalizace a robotizace potřebným krokem, i když 64 procent mladých lidí soudí, že jsou oblasti, v nichž je lidský potenciál nenahraditelný.

Právě o rozumné míře on-line a fyzické komunikace mluvil Jakub Groman, dvojnásobný vítěz ekonomické olympiády: „Mezi mými přáteli je skupina těch, kteří záměrně odkládají při schůzkách mobil a odmítají tzv. digitální cukříky. Většina ale nevydrží bez mobilu a kontroly svého FB nebo Instagramu ani minutu, jsou na nich závislí. Vidím v tom velké riziko pro schopnost normální lidské komunikace.“

Koneckonců i Sládeček, který je příznivcem zjednodušování života pomocí vyspělých technologií, přiznal, že svého potomka zapsal do waldorfské školy, kde se klade důraz na pracovní vyučování, kreativitu, společné zážitky. „Vnímám to jako digitální detox,“ řekl Sládeček.

Školství zaostává

Na vyšších stupních vzdělání je ovšem žádoucí, aby učitelé nezaostávali za svými žáky a používali IT technologie jako důležitý inovativní prvek. „To se bohužel moc neděje, učitelé informatiky ze školství spíš prchají a kantoři starší padesáti let dost často skončili se svými znalostmi u posílání SMS zpráv a e-mailů,“ říká Martina Bacíková, ředitelka INEV.

V diskusi zaznělo, že změně brání jak nezájem pedagogů, tak finanční náročnost výuky pomocí IT technologií. „S ohledem na rychlost technologického vývoje a poměrně velkou setrvačnost výchovy a vzdělávání, se musíme ptát, zda nevezeme děti na parním stroji do virtuální reality,“ nabádá analytik EDUin Bohumil Kartous.