„Většina z nás má řadu digitálních aktiv. Spadá sem osobní elektronická komunikace, e-maily, videa, fotografie nebo hudba. Další skupinou jsou účty na všech sociálních sítích. Dále pak finanční digitální aktiva jako jsou účty s investicemi například do akcií nebo kryptoměn. Mohou to být i obchodní digitální aktiva, například internetové domény,“ popsal partner a ředitel společnosti BCV solution Lukáš Cirkva.

Jak velký majetek Češi ve virtuálním světě zanechávají, není známo. Něco by ale mohla naznačovat nedávná studie londýnské univerzity Goldsmith. Ta tvrdí, že Britové mají v digitálních aktivech uloženo více než 2,3 miliardy liber, tedy přes 67 miliard korun. Každý desátý Brit pak uvedl, že ve své závěti počítá s odkázáním přístupových hesel k účtům pozůstalým.

Hacker - Ilustrační foto
Gangy na síti. Hackeři útočí častěji a jsou rychlejší, nepodceňte volbu hesla

Nicméně i Češi už nenechávají svou digitální stopu ležet ladem, což potvrdil viceprezident Notářské komory České republiky Pavel Bernard. „Setkali jsme se třeba s tím, že lidé pozůstalým zanechávají přístupové klíče ke svým účtům nebo přístup do trezoru, v němž jsou takové informace uloženy,“ uvedl notář.

Nemusí jít přitom jenom o finanční záležitosti. Například před časem zesnulý hudebník Vlastimil Marek odkázal svoje webové stránky a jejich obsah správci tohoto webu Romanu Frajtovi. „Notář ani nerozuměl, co mi vlastně předal. Pan Marek do závěti napsal, že mi odkazuje doménu, ale šlo vlastně o celý web. Kdyby byli nějací příbuzní, kteří by s tím nesouhlasili, asi by to neprošlo. Ale nikomu to nevadilo. Žádné peníze z toho nemám, spíš odvádím tisícovku roční poplatek. Vážím si však toho, že mi to dal do správy, protože jsem si pana Marka velmi vážil,“ přiblížil Frajt.

Dědictvím se mohou stát i účty na sociálních sítích. Na to už pamatuje například společnost Meta (Facebook). „Společnost má program, v němž můžete požádat, aby se váš účet stal vaším vzpomínkovým účtem, nebo můžete požádat o vymazání svého účtu,“ upřesnil Cirkva.

Michal Pěchouček, technický ředitel společnosti Avast, profesor na ČVUT a jeden z největších odborníku na umělou inteligenci v České republice
Profesor Michal Pěchouček: Vykupovat internetový obsah privátními daty? Neetické

Nedávno také firma Apple spustila program Apple Digital Legacy, který umožňuje určit důvěryhodné osoby jako kontakty pro dědictví. Těmto lidem pak po smrti majitele umožní vyzvednout aplikace, zálohy zařízení, soubory, zprávy, poznámky, fotografie a další data uložená na iCloudu.

Soupis digitálního života 

Je tedy zřejmé, že člověk během svého života zanechá na síti výraznou stopu. Kvůli případnému dědictví Cirkva doporučil sepsat seznam digitálních aktiv, kde jsou uložena a jaký k nim bude mít rodina či případní dědicové přístup. Vlastně se jedná o jakýsi soupis digitálního života majitele. Pokud ten totiž nenechá jasné pokyny, je možné, že se k digitálnímu majetku dědicové nikdy nedostanou.

Přitom tento majetek na síti zůstane, což může být pro pozůstalé i frustrující. Redakci je znám případ muže, který po sobě nezanechal přístupové kódy ke svému kryptoměnovému učtu. Během řady let nastřádal určitý počet bitcoinů, které by dnes měly vysokou hodnotu.

Před každou instalací je třeba zvážit, co aplikace nabízí i požaduje
Pozor na pochybné aplikace. Majitele mobilu v tichosti připraví o peníze

Stejně tak je možné, aby majitel svou digitální stopu nebo její část vymazal. „Tuto problematiku řeší právo na vymazání údajů v rámci nařízení GDPR. Díky tomuto může osoba požadovat, aby byly bez zbytečného odkladu vymazány její osobní údaje, pokud neexistuje právní důvod pro jejich další zpracování. K vymazání ale dochází až po vystavení žádosti, proto takzvanou digitální smrt může člověk zažít ještě v průběhu života,“ dodal partner a odborník na kybernetickou bezpečnost ze společnosti BDO Martin Hořický.