Kliknutím zvětšíteTolik sražených jelenů, srnek, zajíců a divočáků jako v loňském roce policisté ještě nikdy v historii samostatné České republiky nezaznamenali. Když se připočítají i střety s domácími zvířaty, počet nehod se poprvé vyšplhal téměř k jedenácti tisícům.
A nárůst pokračuje i letos. V prvním čtvrtletí policie vyšetřovala už 2466 případů, o 17,2 procenta více než loni ve stejném období.
Nejvíce ostražití by přitom měli být řidiči na silnicích právě teď: květen patří spolu s dubnem a říjnem k měsícům, kdy hrozí srážka z celého roku nejvíce.
Pozor na soumrak
„Na vysokých číslech se podepisuje stále rostoucí intenzita dopravy, a to i v nočních hodinách, kdy hrozí nadprůměrně vysoký počet střetů s divokými prasaty a srnci," komentuje statistiky bývalý šéf Besipu Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Nyní v květnu se vyplatí dávat na silnicích největší pozor po páté ranní a před devátou večerní. Tedy v hodinách před svítáním a po soumraku, kdy se podél silnic pohybuje vysoká zvěř.
Právě tyto části dne se řadí k nejvíce rizikovým, zjistili experti Centra dopravního výzkumu.
PRO ZOBRAZENÍ INTERAKTIVNÍ MAPY KLIKNĚTE ZDE.
PRO ZOBRAZENÍ INTERAKTIVNÍ MAPY KLIKNĚTE ZDE.
Drsná Vysočina
Když se srovnají srážky se zvěří s počtem všech havárií, nejnebezpečnější jsou silnice na Vysočině. Zatímco v celé republice loni způsobili kanci a spol. každou devátou vyšetřovanou nehodu, v kraji na rozhraní Čech a Moravy to byla každá čtvrtá.
„Tam je to dáno kombinací vysokého počtu zvěře a velkého podílu silnic nižších tříd, kde bývá zvěř kvůli nižší intenzitě dopravy méně ostražitá," říká Budský.
V absolutním počtu pak dochází k nejvíce srážkám ve středních Čechách, kde jich policisté loni vyšetřovali přes dva tisíce.
Naopak kraje Jihočeskýa Plzeňský se z policejních statistik jeví jako ty regiony, kde řidiči žijí s divočáky a srnkami v největší symbióze. Jenže za malým počtem vykázaných srážek stojí ve skutečnosti administrativní nedopatření.
Policisté mají totiž dvě možnosti, jak nehody zapisovat: přes centrální systém či euroformuláře. Problém je v tom, že nehody zapsané druhým způsobem se ve statistice nepromítnou.
„A policisté v Plzeňském kraji volí spíše euroformuláře," vysvětluje tamní policejní mluvčí Pavla Burešová.
Skutečný počet srážek se zvěří tak bude – nejen na Plzeňsku a Českobudějovicku – výrazně vyšší, než uvádějí policejní statistiky.
Strom je horší než prase
A vyšší budou ve skutečnosti i počty lidí, kteří kvůli lesní zvěři či domácím zvířatům na silnicích zahynuli. Podle policie jich od roku 1993 bylo 35 (z toho jeden zemřel loni na Ústecku).
Do statistik totiž logicky nemohou vyšetřovatelé zaznamenat situace, kdy řidiči při snaze vyhnout se zajíci či veverce nezvládli řízení a narazili do stromu – což bývají fatální nehody.
„Je-li střet se zvěří nevyhnutelný, řidič by se měl snažit jet přímo a intenzivně brzdit," odvolává se Budský na výsledky testů německého autoklubu ADAC, který zjišťoval, co je pro posádku vozů nejlepší řešení krizové situace.
„Naopak velmi nebezpečná je snaha zabránit střetu stržením řízení na stranu, kdy následuje daleko horší kolize se stromem, či jinou pevnou překážkou," dodává Budský.
Když už k nehodě dojde, je třeba zavolat policii a někdy také příslušné myslivecké sdružení – to i v případě, že zraněné zvíře uteče.
4
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
