Na pondělní tiskové konferenci zástupci čtyř bankovních ústavů potvrdili, že vyřizovat žádosti zájemců začnou až za zhruba dva týdny. Pouze Česká spořitelna s tím začala už před týdnem v pondělí. „Nečekali jsme na výsledky takzvaného minitendru, příjem žádostí jsme u nás spustili už minulé pondělí. Zatím zaznamenáváme pouze dotazy, ale zato jich je velké množství. Předpokládáme, že první žádosti budou brzo následovat,“ řekl Ladislav Dvořák z České spořitelny a dodal, že žádosti lidé vyřídí na více než 650 pobočkách spořitelny po celé republice.

Hlavním úkolem bank, které se staly partnery programu Zelená úsporám, je přijímat a zpracovávat žádosti a poté proplácet peníze z dotace Státního fondu životního prostředí. Nezanedbatelným přínosem je také možnost zároveň uzavřít smlouvu o úvěru na pokrytí vstupních nákladů. Peníze totiž státní fond vyplácí až zpětně. „Zapojení bank ulehčí vstup jednotlivců do projektu. Vyřeší totiž problém s nutnou hotovostí nejen na vstupní náklady, ale také spoluúčast,“ prohlásil ministr životního prostředí Ladislav Miko. Podle něj navíc zapojení bank výrazně ušetří státní správě personální náklady.

Klientům ekologického programu Zelená úsporám nabízí jednotlivé banky úvěry a hypotéky se zvýhodněnými podmínkami. Jako první je už v dubnu představila Komerční banka. „Dotaci proplácí stát až zpětně, což může pro zájemce představovat komplikace. Navíc státní příspěvek nikdy nepokryje celou výši investice, ale většinou jen polovinu. Proto nabízíme možnost spolufinancování investic z tohoto programu formou cenově zvýhodněných EKO úvěrů. Klienti neplatí poplatek za zpracování, zdarma ho také pojistíme proti neschopnosti splácet,“ uvedl už dříve Radko Belada z Komerční banky. Přesnou výši úroku, která má být oproti standardním produktům nižší, oznámí banka až prvního července. Tehdy chce začít s výběrem žádostí.

Ve stejný den mohou zájemci o státní příspěvek na ekologicky úsporná opatření poprvé přijít také do České spořitelny nebo na poštu. „Vyřizovat žádosti však budou jen ty se třemi a více hvězdičkami. Už od devětadvacátého června navíc mohou lidé přijít na pobočky ČSOB nebo Hypoteční banky,“ řekl Bedřich Štogl ze skupiny ČSOB.

Banky a Zelená úsporám - infografika

Až na začátek prázdnin čekají v LBBW bance. „Jsme připraveni nabídnout speciálně upravené produkty, zaměřit se chceme hlavně na hypotéky. Aktivní zapojení do programu plánujeme počátkem července. Tehdy zveřejníme i konkrétní podmínky zvýhodněné nabídky,“ vzkázala Dana Maršálková z LBBW banky.

Jako poslední začnou žádosti vyřizovat na šedesáti místech UniCredit banky. „Od šestnáctého července jsme připraveni klientům i neklientům, kteří se rozhodnou využít našich služeb, zprostředkovat veškerou administraci. Naše zvýhodnění bude na straně poplatků i úrokové sazby. Samozřejmostí je bezplatné předčasné splacení,“ prohlásil Jakub Dusílek z UniCredit banky.

Zatímco jednotlivci, tedy fyzické osoby mohou zamířit na stovky poboček bankovních ústavů, bytová družstva, tedy právnické osoby své žádosti vyřídí pouze na krajské pobočce státního fondu. „Družstvo vlastníků přijde za námi. Banky jim poté mohou pomoci s hledáním možností financování,“ vysvětlila Irena Plocková, která má program Zelená úsporám ve státní fondu na starosti.

Banky se do státního programu Zelená úsporám příliš nehrnou, není pro ně totiž finančně ani marketingově příliš zajímavý

Zpřístupnit ekologické dotace co největšímu počtu lidí byl hlavní důvod, proč Státní fond životního prostředí banky oslovil. Ty měly už dávno pomáhat klientům s vyřizováním žádostí a získáváním peněz na stovkách poboček po celé zemi. Ale teprve od minulého pondělí mohou lidé zajít do České spořitelny. Ostatní finanční ústavy přes počáteční ohromný zájem se zapojením do programu stále otálejí, jak píšeme výše.

Potvrdil to i mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. „Termín pro připojení bank se už několikrát odsunul,“ řekl Kašpar.

Ekonom Ondřej Moravanský ze společnosti Cyrrus se tomu nediví: „Očekávání, která do programu banky vkládaly, se nenaplnila. Když se to spouštělo, tak šlo o miliardy korun, které mohly být dobrým přínosem. Nyní se ukazuje, že o takové peníze ani zdaleka nejde. Rozjet program se moc nedaří, lidé o něj nemají zájem. Odrazuje je mimo jiné složitá administrativa, která je se získáním peněz spojená,“ soudí ekonom Moravanský s tím, že pro banky to proto není tak výhodné, jak se mohlo z počátku zdát. Vyřizování žádostí není pro banky atraktivní. Nemají na co klienty nalákat. Proto se do programu příliš nehrnou,“ shrnul Moravanský.

Ekonomický přínos dotačního programu, do kterého se zatím přihlásili jen jednotlivci, není vysoký. Banky netlačí ani nutnost ukázat se jako firma dbající na ekologii. „Na rozdíl například od ČEZ, který je vnímán jako velký znečišťovatel životního prostředí, si banky po téhle stránce image vylepšovat nemusejí,“ dodal Moravanský.

Stát chce jen letos rozdělit deset miliard korun, které získal za prodej emisních povolenek Japonsku. Lidé tyto peníze využijí na zateplení svých domů. O polovinu nižší výdaje budou mít s výměnou neekologických kotlů, pořízením solárních panelů nebo tepelných čerpadel.

Irena Plocková ze Státního fondu životního prostředí: „Státní peníze nelze rozdávat jen tak!“

Irena Plocková ze Státního fondu životního prostředí má na starosti celý program Zelená úsporám. Nepoctivé zájemce o státní peníze varuje, že všechny projekty budou kontrolovat. Odmítá také stížnosti, že žádosti jsou moc složité.

Jaký je o program Zelená úsporám zájem?

Měsíční návštěvnost našich internetových stránek www.zelenausporam.cz je kolem 120 tisíc lidí. Navíc týdně vyřídíme osm set až devět set telefonických dotazů.

Moc žádostí jste ale zatím neschválili. Čím si to vysvětlujete?

V prvním čtvrtletí letošního roku ještě fungoval státní program podporující například výměnu kotlů na biomasu. Část poptávky to už pokrylo. Pokud jde o zateplení, které je určené široké veřejnosti, tak si musíme uvědomit, že příprava je velmi složitá.

Kolik lidí tedy už o státní dotaci požádalo?

K dnešnímu dni (pondělí) evidujeme 35 žádostí, z toho 23 na zateplení, deset na instalaci solárních panelů a dvě na instalaci tepelných čerpadel.

Může být tak nízký počet žádostí způsobený velkou složitostí žádostí a celého postupu vůbec?

Řeči o přílišné administrativní zátěži vznikly tak nějak samovolně a pořád se to opakuje. Dovolte mi to vysvětlit. Jde o veřejné peníze, jejichž vyplácení se řídí celou řadou zákonů. Pokud se někdo domnívá, že můžeme tyto peníze rozdávat, aniž bychom kontrolovali na co a za jakých podmínek, tak to prostě nejde. Současná administrativa je to nejzákladnější. Každý rodinný domek má vlastní skicu nebo jinou základní dokumentaci, kterou kdysi lidé předkládali při zápisu do katastru nemovitostí. Chceme tedy pouze to, co musíme.

Člověk se rozhodne, že chce na stavební úpravy získat z programu peníze. Můžete popsat, co má udělat?

V první řadě bych ve svém okolí vyhledala nějakou stavební firmu. Ty větší bývají ve spojení s projektanty. Seznam odborných dodavatelů najdou zájemci i na našem internetu. Udělala bych si poptávku a nejvýhodnější nabídku bych vzala.

Kam má člověk s projektem zajít?

Pokud už má základní dokumentaci, tak zajde v případě zateplování na nejbližší krajské pracoviště státního fondu, kde jsou naši pracovníci připraveni projít ji a zkontrolovat, zda jsou splněné požadavky. Pokud ano, tak dokumentaci orazítkují a je schválena. Poté s ní zájemce odchází do banky a už se o nic nestará. Na účet, který uvede, mu v horizontu dvou měsíců přijde dotace. Pokud ještě opatření neudělal, tak dostane příslib peněz. Když doloží, že projekt dokončil, tak přechází na jeho účet. Administrace je tedy velmi jednoduchá a rychlá.

Státní peníze tedy dostane žadatel vždy až zpětně?

To je povinnost daná zákonem o rozpočtových pravidlech.

Bude někdo kontrolovat, zda lidé státní dotace využili tak, jak měli?

Ke kontrolám nás zavazuje smlouva s Japonci. Budeme ji dělat fyzicky přímo na místě. Proto také potřebujeme základní dokumentaci, co mělo být provedeno, a faktury. Podle nich zkontrolujeme, že realizace odpovídá záměrům.