„Za celou svoji praxi jsem nezažila, abychom nemohli sehnat učitele – jakéhokoliv použitelného. Začali jsme školní rok bez dvou učitelů druhého stupně a dvou vychovatelek. Sháníme už od června. Marně. Když někoho najdeme, tak na půl úvazek, většinou už ani moc neřešíme aprobaci,“ svěřila se zástupkyně ředitele ZŠ Mezi školami v Praze 5 Marta Šefčíková.

Obecnou platnost její zkušenosti Deníku potvrdila i Hana Stýblová, šéfka Asociace ředitelů mateřských a základních škol: „Zájemců o učitelskou profesi je málo, především v některých předmětech je to kritické.“

Magistři vítáni

Ministerstvo školství nyní přichází s novelou, která by měla za katedru přilákat i absolventy jiných než pedagogických fakult. Má umožnit ředitelům zaměstnat po dobu nejvýše tří let absolventy jakéhokoli magisterského studijního programu pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů (například matematiky, českého jazyka, fyziky, dějepisu apod.) na druhém stupni ZŠ a na SŠ i odborníkům z praxe, pokud jejich obor odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.

„Tito učitelé budou mít tři roky na to, aby získali tzv. učitelskou způsobilost (znalost pedagogiky, psychologie a didaktiky). V prvních dvou letech jim bude navíc poskytnuta ze strany školy podpora uvádějícího učitele, na niž školy obdrží ze státního rozpočtu další finanční prostředky. Pokud si však tento učitel do tří let pedagogickou způsobilost nedoplní, škola ho nebude moci nadále jako učitele zaměstnávat,“ vysvětluje ministerstvo školství.

Podle zákona o pedagogických pracovnících mohou střední školy zaměstnat tzv. odborníka z praxe již nyní, avšak jen do poloviny úvazku.

Hana Stýblová, která je zároveň ředitelkou ZŠ a MŠ Plzeň–Božkov míní, že navrhovaná úprava jen zlegalizuje současný stav. „Do budoucna to cesta není, ale na přechodnou dobu to pomoci může. Rozhodující slovo bude mít ředitel, který musí zájemce prověřit a zjistit, proč chce vlastně učit,“ míní Stýblová.

Generální pardon?

Šéf školských odborů František Dobšík s ministerským nápadem nesouhlasí. „Tím se vydá generální pardon všem, kdo se rozhodnou učit, aniž by měli odpovídající pedagogické vzdělání. Cesta k naplnění sboroven je úplně jiná: zvyšování platů, fungující uvádějící učitelé a také větší zapojení studentů pedagogických fakult,“ řekl Deníku. Posledně zmíněnou variantu podporují Stýblová i Šefčíková, přičemž obě volají po větší flexibilitě fakult, které by měly při studentských praxích víc respektovat potřeby škol.

Odbory, podobně jako děkani pedagogických fakult, varují, že získání kvalifikace učitele jednoduššími a méně přísnými způsoby může ohrozit zájem o studium učitelství i hodnocení „povolání učitele jako činnosti, k jejímuž výkonu jsou nezbytně nutné a neprominutelné kvalifikační předpoklady“.