Předchozí
1 z 2
Další

Smyslem práce Igora Dvořáčka je, aby vrahové neběhali na svobodě a ve vězení nebyli nevinní lidé. Uznávaný soudní znalec Igor Dvořáček pomáhá s odhalováním i těch nejbrutálnějších trestných činů téměř čtyřicet let a sám svoji práci přirovnává ke společnému „lovu“.

Ostravskému ústavu soudního lékařství šéfoval celkem 18 let a v exkluzivním rozhovoru mluví nejen o vraždách z dob divokých devadesátých let, ale také o svém nedávném nuceném odchodu z Fakultní nemocnice Ostrava.

* Patologie a soudní lékařství není úplně tradiční obor. Jak jste se k němu dostal vy?

Možná to bude znít jako nekrofilie (smích), ale už v posledním ročníku gymnázia jsem při podávání přihlášky na vysokou školu jasně uvedl, že dostuduji-li lékařskou fakultu, chtěl bych se stát soudním lékařem. Velkou roli v tom hrála rodinná tradice, otec byl v té době celorepublikově uznávaný patolog, který také prováděl soudní pitvy.

* Byl jste u mnoha soudních případů i ohledání těl. Existuje podle vás „dokonalá vražda?“

Známý ostravský soudní lékař a celorepubliková kapacita z oboru Igor Dvořáček.Zdroj: Deník / Lukáš KaboňNe. I v případě, kdy vraždu pachatel plánuje a důkladně se na ni připravuje, nakonec někde udělá chybu. Navíc objasněnost násilných trestných činů je u nás velmi vysoká. Ale i v Ostravě máme dodnes několik nevyřešených případů vražd mladých žen. Byly to velké oříšky pro kriminalisty, pro policii, která na tom hodně pracovala. Při hledání vraha jde ale vždy o týmovou práci, kterou dělají desítky lidí.

Svoji velkou roli hraje i osobní nasazení a chuť pracovat, stejně jako je tomu v případě celého týmu ostravské „mordparty“ a dalších kriminalistických specialistů. To je prostě obrovský tým, který táhne za jeden provaz. Přirovnal bych to k lovu a loví se škodná. Jde se po vrahovi a dělá se maximum, aby byl dopaden. A když se to podaří, je z toho velké profesní zadostiučinění.

* Utkvěl vám v hlavě případ, na který nikdy nezapomenete?

Je jich celá řada. Za 38 let mé praxe jsem objasňoval úmrtí několika tisíc zemřelých. A není žádným tajemstvím, že jsme s kolegy v některých případech zůstávali nad příčinami úmrtí nevěřícně stát. Některá byla doslova až raritní. Vzpomínám i na své první komplikované případy. Jednalo se o kombinované sebevraždy, které imitovaly brutálně provedenou vraždu.

* Můžete být konkrétnější?

Například ještě v období totalitního režimu jsem byl na takzvané „ohledačce“ člověka, který chtěl spáchat sebevraždu tím způsobem, že si vložil do úst dělobuch a odpálil ho. Došlo k rozsáhlé devastaci poloviny obličeje, ale ten člověk přesto stále přežíval a teprve následně spáchal sebevraždu oběšením na klice vchodových dveří. Celá kulisa toho tehdy dramatického děje vypadala nesmírně podezřele.

* V oboru soudního znalectví se pohybujete přes třicet let. Je dnes ten vámi zmiňovaný „lov“ na vrahy snadnější díky novodobým technologiím?

Stejně jako ve všech odvětvích přinesl rozvoj nových kriminalistických technologií v objasňování vražd obrovský pokrok. Vzpomínám si na devadesátá léta… Po tehdy vyhlášené rozsáhlé amnestii u nás došlo k nárůstu vražd o více než tři sta procent. Vraždy, které jsme tehdy viděli, byly nesmírně brutální a vymykaly se všemu, co jsme do té doby znali.

Dnes se situace oproti devadesátým létům opravdu zklidnila, ale zpátky k technologiím… V současnosti kriminalistická genetika využívá k identifikaci osob analýzu DNA. Kdybychom touto metodou disponovali, věřím, že bychom jednu z tehdejších nejkurióznějších vražd dokázali vyřešit.

Měli jsme dokonce vytipované dva potenciální pachatele, měli jsme jejich sperma, ale tehdy ještě nikdo v Československu vyšetření DNA neprováděl. V dnešní době by byl potenciální pachatel s největší pravděpodobností dopaden.

V posledních letech vzniká mnoho kriminalistických seriálů. Jak se na ně jako člověk z branže díváte?

K tomu asi mohu říct jen jediné: v porovnání s tím, co diváci vidí v detektivních seriálech, jsou naši lidé stokrát lepší! Akorát ty případy nevyšetří tak rychle a výsledky analýz opravdu nejsou za hodinu.

Celá řada analýz a vyšetření totiž opravdu vyžaduje vysoce erudovaný tým odborníků a čas. Ale chápu, že to by nebylo pro diváky už tak atraktivní. Kvalita specialistů, kteří dnes objasňují vraždy a hledají jejich pachatele, je však vysoká a v tomto regionu se rozhodně nemáme za co stydět.

Přestože pomáháte usvědčovat vrahy už tři desítky let, byl jste nedávno z pozice přednosty Ústavu soudního lékařství odvolán. Důvodem měl být podle nového ředitele fakultní nemocnice údajný střet zájmů, protože nemocnice posílala vzorky do soukromé laboratoře, ve které jste působil vy i vaše manželka. Jak celou situaci okolo svého odvolání vnímáte?

Víte, všechna tvrzení nového ředitele Evžena Machytky jsou opřena o předběžné závěry auditu, který si nemocnice s jeho příchodem objednala na zakázku, a který nám do současnosti nebyl vůbec předložen. Je zajímavé, že auditorská firma měla jasné zadání a šetření provedla pouze na vybraných odděleních, nikoliv v celé nemocnici. Mě v tuto chvíli nenapadají žádná jiná slova, než hrubá účelovost.

Známý ostravský soudní lékař a celorepubliková kapacita z oboru Igor Dvořáček.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Fakultní nemocnice posílá ročně do externích laboratoří asi 68 tisíc vzorků z vyšetření. Do zmiňované CGB Laboratoře jich šlo v roce 2017 asi 600. Takže to nebylo ani jedno procento z celkového množství zasílaných vzorků mimo nemocnici. Navíc šlo o vysoce specializovaná vyšetření, pro která nemá nemocnice ani potřebné vybavení, ani personál. Obrázek, ať si udělá každý sám.

Své zkušenosti předáváte i studentům Lékařské fakulty OU, kde zároveň působíte jako předseda Akademického senátu. Právě vztahy mezi lékařskou fakultou a nemocnicí jsou nyní velmi napjaté, fakulta má dokonce v důsledku nedávného rozhodnutí soudu dva děkany. Kdy se podle vás situace vyřeší?

Ostrava vždycky a dlouhodobě usilovala o zřízení lékařské fakulty. Snil o tom třeba už můj otec. Když se tento „husarský kousek“ podařil, byli jsme nadšení. Ale vztahy mezi fakultní nemocnicí a lékařskou fakultou byly do jisté míry komplikované od samého začátku. Hodně jsme si slibovali právě od nástupu Pavla Zonči do role děkana.

Avšak po dvou letech jeho „vládnutí“ jsme zjistili, že fakulta téměř kolabuje a hrozí její reálný zánik. Proto byl nakonec odvolán. On se s tím však odmítl smířit a od té doby čelí ostravská univerzita nekonečnému množství žalob a stížností. Soud konstatoval, že akademický senát udělal při odvolání procedurální chybu, ale důvody jeho odvolání nezpochybnil.

Za rozhodnutím odvolat Zonču stála i otevřená petice většiny zaměstnanců, kteří už s ním nadále nechtěli spolupracovat. S jeho odchodem se tehdy všem velmi ulevilo. Navzdory tomu se ale pan Zonča chce na fakultu vrátit. Řekl bych, že na fakultě teď panuje silný strach z jeho návratu a situace zdaleka není klidná. Řejeho šení je tak i v důsledku jeho neustálých žalob v nedohlednu.

* V případě, že se vztahy mezi oběma institucemi ještě víc vyostří, může hrozit i zánik fakulty?

Lékařů je dnes opravdu nedostatek a dalších deset let se to nezmění. Zároveň je každý člověk, který dosáhne nějakého akademického titulu, v současnosti ceněn zlatem. Všechny fakulty dnes mají problém sehnat erudované lidi s adekvátním vzděláním tak, aby splňovaly velmi přísná kritéria pro akreditaci. Jestli se situace v Ostravě brzy neuklidní, pak hrozí odchod těchto klíčových lidí s adekvátním vzděláním a následkem může být i ztráta akreditace.

Ohrožena může být výuka nejen budoucích lékařů, ale i studentů dalších tří desítek oborů, ať už laborantů, zdravotních sester, nebo třeba rehabilitačních pracovníků. Většina těchto absolventů dnes končí ve zdravotnických zařízeních našeho regionu, takže ten dopad může být ve finále pro region opravdu fatální.


* Co vaši následovníci? Je dnes mezi mladými lékaři zájem o obor soudního lékařství?

Ano, tento obor se i díky nástupu zmiňovaných kriminalistických pořadů stal mezi mladými mediky opravdu populárním. Ale například u nás v Ostravě jsme nikdy neměli nouzi o mladé lékaře, kteří u nás chtěli na oddělení pracovat. Myslím, že jsem po sobě zanechal tým velmi kvalitních odborníků. A možná o tom svědčí i fakt, že se dokážou velice dobře vypořádat i s těmi nejsložitějšími případy.

* Můžete uvést nějaký případ, na který jste opravdu hrdý, ve kterém jste zúročil své téměř čtyřicetileté zkušenosti?

Pro mě je absolutní vrchol kauza Petra Kramného, na tom se odvedl ohromný kus práce. Pracoval na tom velký tým lidí. A ten tým bych zde chtěl podtrhnout. Není tým, není výsledek. Už jen to, že se přes dva roky nedostalo na veřejnost, že úmrtí bylo způsobeno elektrickým proudem, je známka ohromné profesionality všech, kteří na tomto případu pracovali. Byl to velmi složitý případ, ve kterém se zúročilo hodně zkušeností a hodně zkušeností bylo také předáno mladším kolegům.

Pro mě je absolutní vrchol kauza Petra Kramného, na tom se odvedl ohromný kus práce. Pracoval na tom velký tým lidí.

MUDr. Igor Dvořáček, Ph. D.
Patří mezi elitu českého soudního lékařství. Narozen 19. 8. 1954. Posledních 18 let (do konce letošního června) vedl Ústav soudního lékařství v Ostravě. Spolupodílel se společně s týmem mnoha dalších profesionálů na usvědčení Petra Kramného. Ročně pomáhá usvědčit na základě forenzních důkazů až dvě desítky vrahů. Igor Dvořáček zároveň působí jako vedoucí Katedry intenzivní medicíny, urgentní medicíny a forenzních oborů Lékařské fakulty Ostravské Univerzity. Také je předsedou Akademického senátu Lékařské fakulty Ostravské univerzity.