V posledních letech počet vykázání každoročně narůstal. Zatímco v roce 2008 policisté k tomu opatření přikročili v 679 případech, loni jich bylo už 1430. Podle odborníků za tím není ani tak to, že by Češi a Češky byli agresivnější a víc své okolí týrali, i když krize, nezaměstnanost a nepříznivá situace mohou k většímu napětí v rodinách přispívat. Důvodem může být ale také to, že policisté už mají s vykázáním zkušenosti, dokážou nebezpečí přesněji vyhodnotit a volí tento krok častěji, uvádějí experti z Bílého kruhu bezpečí.
Od ledna 2007 do konce letošního října policie rozhodla o 5995 vykázáních. Víc nebo stejně případů letos za deset měsíců než za celý loňský rok zaznamenala statistika v Jihomoravském a Libereckém kraji. Na jihu Moravy vykazovala policie loni 118krát, letos už 129krát. V Libereckém kraji to bylo loni 82 případů, letos do konce října 82.
Odborníci i autoři zákona opakovaně zdůraznili, že zákaz přístupu domů na deset dní není trest pro násilníky či násilnice, ale je to ochrana obětí. Těmi se stávají většinou ženy. Násilí v rodinách často přihlížejí i děti, mnohé bývají také terčem výpadů.
Matku chtěly bránit děti
Vedení sdružení ROSA uvedlo, že se ročně na jeho poradnu obrací kolem 230 týraných žen, loni se ale jejich počet zvedl o čtvrtinu. Organizace evidovala bezmála 300 nových klientek. V azylovém domě našlo útočiště 24 žen a 33 jejich potomků. Na mnohé děti dopadly rány, když se snažily bránit před bitím svou matku, uvedlo sdružení. Podle ředitelky centra ROSA Marie Vavroňové řada žen riziko domácího násilí podceňuje. „Řada žen stále umírá zbytečně, vraždě bylo možné zabránit. Jedná se o ty případy, kdy žena zemřela rukou manžela či druha, stala se obětí domácího násilí," uvedlo sdružení.
Policie může násilnické lidi vykázat na deset dní z domova i bez souhlasu těch, které ohrožují. Dodržování opatření musí také na místě několikrát zkontrolovat. Soud může desetidenní dobu agresorům prodloužit a zakázat jim i přibližovat se k obětem. O to už ale oběti musejí požádat.
Domácí násilí představuje dlouhodobé, opakované a stupňující se útoky jednoho člena domácnosti vůči druhému. Nemusí být jen fyzické. Může být i psychické, sexuální či ekonomické. Neodehrává se také jen mezi partnery, ale i mezi rodiči a dětmi či mezi prarodiči a vnoučaty.