Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové Šimáčkové má nová legislativa zlepšit ochranu obětí. „Zkušenosti organizací, které pomáhají obětem, dlouhodobě ukazují, že náš systém není dokonalý,“ řekla. Problémem podle ní je nejednotný přístup policistů, sociálních pracovníků, zdravotníků a dalších, kteří se s obětmi domácího násilí profesně setkávají.
Jaká bude definice domácího násilí?
Za domácí násilí má být v chystané legislativě označeno jednání, kdy jeden z partnerů či členů domácnosti zneužívá moci nebo nerovného postavení, druhému zasáhne do jeho duševní či tělesné integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti nebo soukromí. Dále jednání, kterým byla vážně ohrožena nebo narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby své nebo někoho z blízkých.

Jak to bude při svěření dítěte a rozvodech?
Jak uvedla poslankyně Eva Decroix (ODS), nejviditelnější je fyzické násilí, důležité je ale umět uchopit také to psychické či ekonomické. „K domácímu násilí a jeho intenzitě má být přihlíženo i v rámci rozhodování soudů o svěření dítěte do péče v případě rozvodů a vypořádání společného jmění manželů,“ nastínila další změnu. To podle ní ale zároveň neznamená, že by soudy měly automaticky svěřovat děti do péče obětí.
Na jak dlouho bude násilník vykázán?
Návrh podporuje také poslankyně Barbora Urbanová (STAN), která upozornila, že přináší i další změnu – v případě bezprostředního ohrožení bude možné vykázat člověka, který se dopustil násilí, na čtrnáct dnů. Nyní to je deset dnů, během nichž si podle odborníků oběť mnohdy nezvládne sehnat utajené ubytování nebo právní zastoupení.
Jak to bude s mediací?
V současné době může soud při rozvodovém řízení nařídit mediaci, tedy účast nestranného profesionála, který rozvádějící se manžele vede k dohodě. Po přijetí nového zákona by soud v případě, že v manželství docházelo k domácímu násilí, už mediaci nařídit nesměl.
Podle advokátky Martiny Houžvové specializující se na pomoc obětem domácího násilí totiž nařízená mediace obětem přináší stres. „Mnohdy to chtějí mít rychle za sebou, proto přistoupí i na to, co je pro ně nevýhodné,“ řekla Deníku. Pokud rozvádějící se pár o mediátora stojí, může se na ní domluvit bez nařízení soudu.

Jak to bude při přestupkovém řízení?
Oběti mají mít nově právo na to, aby je doprovázel důvěrník a nemusely se setkat s pachateli násilí.
Se zvláštní citlivostí budou k obětem muset přistupovat také přestupkové komise. Zatím to je povinné jen u trestního řízení, k rozšíření má dojít proto, že některé případy domácího násilí jsou řešeny jako přestupky.
Jaká bude role sociálně právních ochránců dětí?
Vzniknout má i nová povinnost sociálních pracovníků z Orgánu sociálně právní ochrany dětí, který působí v rámci krajských či obecních úřadů. V trestním řízení, v němž je obětí trestního činu dítě, budou muset podat soudu návrh na ustanovení zmocněnce.
Kdy návrh spatří světlo světa?
Návrh připravovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva společně s kolací NeNa (Ne Násilí, zahrnující organizace proFem, Rosa a Acorus), ministerstvy vnitra a spravedlnosti. V následujících dnech bude zaslán do meziresortního připomínkového řízení, vláda by jej měla dle plánu legislativních prací projednat do konce letošního června.
Posléze se jím budou zabývat poslanci a senátoři. Když projde celým legislativním procesem a podepíše jej prezident, účinnost by měl nabýt 1. července 2024. Účinnosti by měl nabýt 1. července 2024.

Jaké zákony se změní?
Spolu se vznikem nového zastřešujícího zákona má dojít k novelizaci občanského zákoníku, občanského soudního řádu, cizineckého zákona, zákona o sociálně právní ochraně dětí, o Policii České republiky, o obětech trestných činů, o zvláštních řízení soudních a přestupkových zákonů. Vláda bude projednávat také akční plán prevence genderově podmíněného násilí. Ten má zahrnovat preventivní opatření, dostupnější služby pro oběti a pomoc dětem z rodin, kde k domácímu násilí došlo.
Domácí násilí v číslech
* S domácím násilím má zkušenost 17 až 40 procent populace.
* Podle dat z roku 2022 má zkušenost s domácím násilím téměř 30 procent žen a 12 procent mužů.
* Ve většině případů se jednalo o násilí ze strany partnera, u 17 procent o týrání ze strany jiných členů rodiny.
Zdroj: Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády České republiky