Úbytkem těchto živočichů však problém nekončí, ba naopak. Přispívá totiž i k ústupu některých vzácných druhů ptáků, například dudků, pro něž jsou jejich larvy vítaným zdrojem potravy.

„Vlivem časté aplikace antiparazitik mizí organismy, které se v přírodě živí trusem zvířat, odstraňují jej z pastvin a slouží tedy jako přirozená zdravotní policie. Zejména se to týká brouků, včetně řady vzácných druhů," upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd 
v Českých Budějovicích.

Používání toxických antiparazitik vede nejenom 
k vyhubení mnoha ohrožených druhů v lokalitě, ale také zvyšuje riziko šíření infekcí.

Kontaminace pastvin domácích zvířat toxickými látkami tak představuje pro přírodu vážnou zátěž. Domácí plemena zvířat se však po stovkách let šlechtění bez intenzivní veterinární péče neobejdou. „Alespoň 
v případě cenných území, jako jsou národní parky, bývalé vojenské prostory a větší přírodní rezervace, by se proto péče o bezlesí měla obejít bez pastvy domácích zvířat," doplnil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.

K údržbě přírodních luk 
a stepí je proto v rámci ochrany přírody vhodnější používat původní velké kopytníky, jako jsou divocí koně, zubři nebo zpětně šlechtění pratuři. Ukazují to jak mnohaleté zkušenosti ze zahraničí, tak pilotní projekt pastvy velkých spásačů realizovaný v bývalém vojenském prostoru ve středočeských Milovicích. „Tito velcí kopytníci si zachovali přirozenou odolnost vůči běžným parazitům, takže se dlouhodobě bez plošného používání antiparazitik obejdou a výborně se jim daří," podotkl Miloslav Jirků.