Ručně psané dopisy zahlcují 10. až 18. prosince vybraná velvyslanectví, úřady i kanceláře prezidentů po celém světě. Do akce, která pomáhá nespravedlivě vězněným, pronásledovaným nebo utlačovaným lidem, se zapojuje přibližně 170 zemí.

Pro maraton vybírá organizace Amnesty International každý rok dvanáct případů. K nim přihlášeným zájemcům dodá potřebné informace a podklady, aby to pisatelé měli co nejjednodušší.

Jsou zastoupeny všechny kontinenty 

Vedle popisu jednotlivých případů je v nich také napsáno, proč jde u dotyčného o porušování lidských práv. „Jsou tam vypsané naše požadavky na úřady, politiky, ředitele věznic i ukázka vzorového dopisu," uvedla mluvčí Amnesty International Martina Pařízková.

Případy organizace filtruje tak, aby byly zastoupeny všechny kontinenty. Nejde tedy jen o země třetího světa, ale i o vyspělé státy, jako je Kanada. „Místní domorodé obyvatele ohrožuje výstavba elektrárny, která by jim zaplavila stovky kulturních, historických památek i jejich pohřebiště, " popisuje mluvčí.

Nespravedlivá stání trvají maximálně pět minut 

Případy, které jsou do maratonu zapojené, sledují v konkrétních zemích dlouhodobě pozorovatelé. Ti se zaměřují na to, zda má proces všechny náležitosti a je správně projednán u soudu.

Podle Martiny Pařízkové ale většina nespravedlivých stání trvá maximálně pět minut. „Je vyslechnutý jeden svědek obžaloby, obhájce se k dotyčnému ani nedostane," upozorňuje. Snaží se proto vybírat velmi pečlivě, aby v případu nebyla žádná kontroverze.

V dopisech lidé žádají Obamu, aby omilostnil Snowdena 

To se ovšem nedá říci o procesu Edwarda Snowdena, bývalého zaměstnance CIA, který upozornil na masivní a utajované sledování telefonů po celém světě. Zařazení jeho případu vzbudilo mnoho otázek. „Z našeho pohledu ale jeho případ do této akce patří," tvrdí mluvčí s tím, že v dopisech žádají amerického prezidenta Baracka Obamu, aby ho omilostnil.

Kromě maratonu psaní dopisů urguje Amnesty International i případy, které je nutné řešit okamžitě. To je podle nich případ Petra Ježka, Čecha vězněného v Súdánu. Na celé věci spolupracují s kolegy v Londýně. „Tlak bude velký a během nynějších soudních stání se chceme dobrat k jinému rozsudku, než je trest smrti, který mu hrozí," uvedla mluvčí.

Na bezpráví je potřeba upozorňovat

Někdy prý stačí jen dostat akci do povědomí lidí a už se věci dají do pohybu. To se stalo i v letošním roce. Mezi případy měl být i venezuelský člen parlamentu, který je gay a pere se za práva této komunity. Nakonec se ale věci vyřešily dříve. „Měli jsme připravené video i požadavky. Jenže se to proslechlo a nedávno byl propuštěn," konstatovala.

Jsou ale i případy, které vyžadují dlouhodobější strategii. To jsou například novináři v Číně nebo blog-geři ve Vietnamu, kteří se snaží prolomit tamní omezování svobody slova.

Blogger dostal v Saúdské Arábii osm let 

Přesto je podle ní důležité na věci neustále upozorňovat. I nejvíce autoritářské země se totiž nechtějí ztrapňovat na mezinárodním poli tím, že porušují lidská práva. Minimálně se tak neprávem stíhaným lidem zlepší aspoň podmínky ve vězení.

To je příklad bloggera, který v Saúdské Arábii dostal osm let vězení a veřejně sto ran bičem každé dva měsíce. „Nejdřív se sice ohrazovali, že si nenechají nic diktovat, ale nakonec polevili a už ho nebičují," komentovala.

Ve většině zemí dopisy mají význam 

Přesto jsou si v Amnesty International vědomi, že v zemích, jako je Severní Korea, dopisy nepomohou. Přestože zrovna tam dochází ke všem variantám porušování lidských práv. „Vzhledem k tamní politické situaci a nulovým mezinárodním vztahům to nemá cenu řešit dopisy," řekla.

Ve většině zemí ale dopisy svůj význam mají a lidé se zapojují. Jen loni se po celém světě napsaly téměř čtyři miliony dopisů. V České republice asi dvacet tisíc a v pěti případech došlo k příznivému posunu.

Jednotlivé případyPro tento rok:Domorodí obyvatelé Peace River Valley (Kanada)
Fomusoh Ivo Feh (Kamerun)
Maxima Acuňová (Peru)
Libé s albinismem (Malawi)
Eren Keskinová (Turecko)
Edward Snowden (USA)
Giyas Ibrahimov a Bayram Mammadov (Ázerbájdžán)
Mohamed Abu Zaid (Egypt)
Ilham Tohti (Čína)
Johan Teterissa (Indonésie)
Zejnab Jalalianová (Írán)

Úspěchy za loňský rok:
dívky nucené k sňatku (Burkina Faso), dopisy donutily vládu potvrdit závazek k vymýcení brzkých a nucených svazků
Phyoe Phyoe Aung (Myanmar), studentské vůdkyni hrozil vysoký trest, po maratonu psaní dopisů byla zproštěna všech obvinění
Yecenia Armentová (Mexiko), příslušníky policie byla znásilněna a umučena téměř k smrti; díky dopisům byla v červnu propuštěna a ti, kteří ji mučili, stanuli před soudem
Fred Bauma a Yves Makwambala (Kongo),
oběma mužům hrozil trest smrti; pomohlo jim 170 tisíc dopisů
Albert Woodox (USA), ve vězení byl 43 let; jeho obvinění bylo několikrát vyvráceno, propuštěn byl ale až po maratonu psaní dopisů.
Ručně psané dopisy zahlcují od 10. do 18. prosince vybraná velvyslanectví, úřady i kanceláře prezidentů po celém světě. Do akce, která pomáhá nespravedlivě stíhaným lidem, se zapojuje přibližně 170 zemí.Zdroj: Amnesty International 

Čtěte také: Majitel zkontroloval budovu Kliniky, prý je ve znepokojivém stavu