Chůze je dostupná zdravým i nemocným. Podle studií osvěží mozek, rozhýbá všechny skupiny svalů a aktivizuje tělo. Při odpočinku spotřebují plíce osm litrů vzduchu za minutu, při intenzivní chůzi i sto litrů. Buňky jsou tak lépe zásobeny kyslíkem a mohou se účinněji zbavovat škodlivin.

Chůze také snižuje vysoký tlak a cholesterol a omezuje riziko infarktu, zlepšuje hustotu kosti a brzdí rozvoj artrózy. Může ulevovat od deprese, úzkosti a stresu. Přispívá k vyplavení endorfinu, který zlepšuje náladu, a oddaluje příznaky stárnutí.

Čím delší a intenzivnější procházky, tím více se zlepší paměť, potvrdila studie kalifornských vědců – několik let testovali paměť a další psychické funkce 6000 žen starších 65 let. Nejlepší výsledky měly ženy, které týdně ušly v průměru 28 kilometrů.

Denní dávka 30 minut rychlé chůze představuje 3000 až 5000 kroků. Splnit se dá například tak, že člověk jde do práce pěšky. Pokud to má do zaměstnání či do školy daleko a jezdí autem nebo autobusem, měl by vystoupit dřív a zbytek dojít.

Každý rok člověk přibere půl až jeden kilogram

Statisticky každý člověk přibere každý rok půl až jeden kilogram. Kdo se chce této statistice vymknout, měl by každý den udělat o 2000 kroků víc.

Výhody běžné chůze zvyšuje takzvaná finská chůze, tedy nordic walking, kdy člověk chodí s holemi se speciálním vázáním. Vpřed jde vždy levá noha a pravá ruka, pak pravá noha a levá ruka.

Motivací ke každodenní chůzi může být pes – kdo ho má, musí denně chodit na vycházky. Pomůže také krokoměr, člověk si stanoví cíl, kolik chce ujít, a soutěží sám se sebou.