Zatímco u dospělých nehrozí při rozumném zkoušení nezvyklých pokrmů téměř žádný problém, u dětí, hlavně u těch nejmenších, je podle ní lépe dbát určitých pravidel. Problémy jim mohou způsobit třeba silně kořeněná jídla. Rady odbornice jsou pro děti od tří let věku.

„Mezi možná rizika patří led, zmrzlina, nepasterizované mléko a studené pokrmy. Proto je třeba zvážit, zda je konzumace opravdu nutná," řekla nutriční terapeutka z Poradenského centra Výživa dětí Hana Knížková. Rodiče by také měli dbát na pitný režim dětí. Nejlepší je čistá voda, v horku minerálky, čaj nebo iontové nápoje.

Ochránit dítě před zažívacími problémy je snazší v turistických střediscích, menu tam bývá přizpůsobeno evropským zvyklostem. Ve velkých městech se vždy dá najít restaurace s mezinárodní kuchyní. Problém může být ve vzdálených a ne moc navštěvovaných oblastech. Na venkově proto radí Knížková vyrážet na výlety se zásobami potravin a nápojů.

Stolování v zahraničí

Turisté by podle ní měli počítat i s odlišnostmi stolování – v arabských zemích jedí lidé pravou rukou. Jíst levou je neslušné, lidé si s ní utírají pozadí. V Asii se používají hůlky i na polévku.

Z arabské kuchyně je podle odbornice dobré vyzkoušet luštěninové pochoutky, třeba z cizrny. České děti nejsou na luštěniny zvyklé, rodiče se mohou pokusit o prázdninách zlepšit jejich vztah k této zdraví prospěšné složce potravy. V Itálii zase rodiče mohou naučit jíst ryby i ty děti, které je doma nejedí. Ryby obsahují velké množství esenciálních mastných kyselin, důležitých pro zdravý růst a vývoj dětí.

Na řecké kuchyni ocenila odbornice zejména hojnost zeleniny, ryb a používání olivového oleje. Děti zde často poprvé v životě ochutnají jehněčí. Pozor by rodiče měli dát na velmi sladké řecké moučníky, kterým děti jen těžko odolávají. Když se o pochoutku rozdělí s rodiči, nesnědí jí tolik. Variantou je nabídnout dětem lehkou ovocnou zmrzlinu či ovoce.