Premiér Fiala v České televizi prohlásil, že nevěří, že by noviny kvůli růstu DPH z deseti na 21 procent přestaly vycházet. Sdílíte jeho optimismus?
To není ze strany pana premiéra optimismus, ale obhajoba sebe, chybného návrhu vlády. Ve skutečnosti krach jedněch novin může kvůli jedné distribuční síti, o jejíž náklady se české noviny dělí, způsobit na českém trhu domino efekt. Řetězovou reakci krachu deníků v Čechách.

Ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.
Vyšší daň na noviny sníží standard celé společnosti, říká ekonom Jan Švejnar

Měli jste už jako Unie vydavatelů možnost jednat s představiteli vlády či jednotlivých ministerstev? Vysvětlili už svoji motivaci k rozhodnutí, že mají mít Češi nejvyšší zdanění novin v Evropě?
Stále nám připadá, že se vládě jen chybně utrhla ruka. Média nejsou housky na krámě. Jsou pojistkou demokracie. Chce vláda podlomit čtvrtý pilíř demokracie? Deníky jsou hráz, jedna z mála, proti šíření dezinformací. Vláda ji chce likvidovat? Na internetu se lživé zprávy šíří dvakrát rychleji než zprávy pravdivé. O 75 procentech toho, co lidé vidí na internetu, rozhodují technologické firmy, většinově Google a Facebook. Jejich cílem není rovnovážně informovat, podporovat porozumění, sociální konsensus. Jejich cílem je co nejvíc kliků, aby si udržely co nejvyšší pozornost na svých službách. Ale - nejklikanější obsah není obsah nejhodnotnější, nýbrž obsah extrémní. Média, zejména deníkové redakce, jsou protiváhou, která dává lidem informační kotvu. To si země Evropské unie uvědomují, proto jsou sazby DPH v Německu sedm procent, ve Španělsku a Itálii čtyři procenta a tak dále.

Printový trh ročně klesá v průměru o deset až 15 procent. Co by razantní zvýšení konečné ceny novin znamenalo v příštím roce?
Těžko odhadovat, spirálu poklesu to však jistě roztočí, a tím i další efekty. Deníky mají největší novinářské redakce. Rušení deníků by zákonitě znamenalo redukci novinářských týmů. Těch, kdo stojí proti průmyslu lži, který se na internetu rozvinul. Jako součást nejen informační, hybridní války, co na internetu hoří. A nejen v souvislosti s válkou na Ukrajině

Eurokomisařka Věra Jourová.
Česko je horší než Maďarsko. Věra Jourová: Slušné evropské země noviny podporují

Nejde ale jen o print. Vyšší DPH se dotkne také předplatného na online zpravodajství a dalších webových produktů, jak se projeví růst cen v tomto segmentu?
Jsou to spojené nádoby, přirozeně. Ale tady nejde jen o ekonomiku, tady jde především o to, zda informační prostor již zcela ztratí společenskou odpovědnost.  

Ministerstvo financí předvídá, že vyšší DPH na noviny by do státní kasy mohla přinést dodatečných asi 200 milionů korun. Jde z vašeho pohledu o reálný odhad? Kolik titulů takový růst ceny nemusí přežít, a tedy výběr daně bude minimální?
Ta částka, kterou by zvýšené DPH na tisk přineslo, je směšná, to všichni vidí. S poklesem trhu se navíc zmenší. Až si vláda uvědomí, že ranou do klasických médií přišla o hráz boje proti dezinformacím, pochopí, že bude muset vynaložit mnohem, mnohem větší částky, aby vůbec nějakého efektu dosáhla. Bude ji to stát mnohem víc. 

Vláda oznámila více než dvojnásobnou daň z přidané hodnoty pro noviny. Česko ji tak bude mít zdaleka nejvyšší v celé Evropské unii. Vydavatelé proti tomu protestují.
Vláda chce pro tisk nejvyšší DPH v EU. Fiala porušil slib, vydavatelé protestují

Printová i digitální média jsou kromě jiného i zaměstnavateli. Nejenom novinářů, ale i fotografů, grafiků, tiskařů, jsou na ně navázány služby distribuce a další. Existuje odhad, kolika lidem dnes média v Česku dávají práci?
Ten propočet uděláme. Největší vydavatelské domy v České republice mají každý kolem tisíce zaměstnanců. Střední kolem několika stovek.