Oba vojáci spolu mluvili o blížícím se summitu NATO ve Varšavě, o nabídce zemí visegrádské čtyřky na společné cvičení v Pobaltí nebo o misích a cvičeních české armády. Probrali i naplňování koncepce výstavby české armády do roku 2025 nebo specifické úkoly a požadavky, které jsou kladeny na jednotlivé členské země aliance.

Jedním z témat byla i otázka financování NATO. Pavel, který byl Bečvářovým předchůdcem v čele generálního štábu české armády, již minulý týden zkritizoval evropské země, že do společné obrany investují příliš málo. Dnes na tiskové konferenci řekl, že i když se situace za poslední necelý rok v otázce výdajů na obranu v alianci zlepšila, tempo přílivu peněz stále neodpovídá bezpečnostní situaci. Otázkou také podle něj je, kam peníze směřují a co je za ně získáno. Poznamenal, že v alianci je stále řada schopností, které je potřeba rozvíjet. Očekává, že na summitu ve Varšavě zazní apel na všechny členské země, aby v otázce financování přidaly.

Poslední čtvrtina

Na otázku, jak je na tom Česká republika, Pavel řekl, že se nachází "v poslední čtvrtině". Česko v současné době dává na obranu kolem jednoho procenta HDP, vstupem do NATO se zavázalo k příspěvku ve výši dvou procent HDP. Nynější vládní koalice chce výdaje zvýšit do roku 2020 na 1,4 HDP.

Tehdejší náčelník českého generálního štábu Pavel byl do funkce předsedy Vojenského výboru NATO, tedy druhé nejvyšší pozice v alianci, zvolen v září 2014. Funkce se ujal před rokem. Na pozici šéfa generálního štábu ho vystřídal právě Bečvář, který ho dnes před velitelstvím české armády slavnostně přivítal. Bečvář na tiskové konferenci řekl, že je rád, že má Česko v současné složité bezpečnostní situaci svého zástupce na vysoké alianční pozici.

Pavel bude dnes jednat také na ministerstvu obrany a navštíví Univerzitu Karlovu, kde vystoupí před akademiky a pozvanými hosty s přednáškou o budoucnosti NATO. V úterý se pak v Brně setká s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem a na Univerzitě obrany se zúčastní diskuse na téma NATO před a po varšavském summitu.

Pavel: Rozsáhlá ruská agrese není na pořadu dne
Rozsáhlá ruská agrese není na pořadu dne, nelze ale vyloučit, že Rusko použije v Pobaltí podobný scénář jako na Krymu nebo na východě Ukrajiny. Na tiskové konferenci v Praze to dnes řekl šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel.

Aliance podle Pavla neuvažuje o tom, že by do Pobaltí nebo obecně na svou východní hranici přesunula nějaké významné vojenské síly. Řekl, že to neodpovídá stále platné dohodě s Ruskem, ale ani aliančním principům. "Aliance zdůrazňuje, že opatření, která přijímá, budou adekvátní situaci a budou vždy mít obranný charakter," řekl.

"Není cílem aliance vytvořit na východě vojenskou hráz proti rozsáhlé ruské agresi, protože taková agrese není na pořadu dne a veškerá zpravodajská hodnocení nic takového nenaznačují," dodal. Na druhou stranu ale podle něj nelze vyloučit, že by Ruská federace mohla k destabilizaci některých pobaltských zemí použít scénář podobný z Krymu nebo východní Ukrajiny. "Tady se bavíme spíše o tom, co my nazýváme hybridní hrozbou," dodal. Pro odstrašení takové případné aktivity je zamýšleno rozmístění čtyř mnohonárodních praporů, které mají zamířit do pobaltských zemí a Polska. Ty mají být podle Pavla spíše politickým než vojenským odstrašením.

Další hrozbou podle něj jsou extremismus, terorismus a slabé a nestabilní státy na jih od hranic aliance, se kterými je spojena migrační vlna. "Nejlepším způsobem, jak řešit problémy jihu, nejsou vojenská intervence a vojenské řešení, ale je to komplexní řešení, které obsáhne jak vojenské a vnitřně bezpečnostní, tak ekonomické a další oblasti," poznamenal Pavel.

K tomu podle něj bude zapotřebí intenzivní spolupráce mezi NATO a Evropskou unií. Řekl, že se již připravuje několik "balíčků" pro jednotlivé země regionu, jejichž cílem bude vytvořit vlastní schopnosti těchto států. "Jeden takový se v současné době připravuje pro Irák, jiný funguje pro Jordánsko, další pro Tunisko. Další mohou následovat," podotkl. Je to podle něj prostor pro možné výcvikové operace, na kterých se budou podílet NATO i EU.