Svaz po státu požaduje nápravu. Jeho zástupci dnes chtějí ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi (za ANO) předat petici žádající posílení jejich práv. Podepsalo ji bezmála 50 tisíc lidí. Podpořilo ji i přes 900 bytových družstev a společenství vlastníků jednotek, jež spravují téměř půl milionu bytů.

Nedobytné dluhy

Signatářům vadí, že řada vlastníků bytů neplní zákonné povinnosti a nehradí úhrady spojené s užíváním bytu. Peníze od nich potom bytová družstva či společenství vlastníků nemohou vymoci. Žádají po vládě, aby přijala účinné změny. Týkat by se měly občanského zákoníku i soudního řádu, zákona o soudních exekutorech a insolvenční činnosti i insolvenčního zákona.

„Dokud v Česku chybí funkční koncepce dostupného a sociálního bydlení, přenáší se problém s dlužníky v bytových domech na jejich sousedy, kteří tak de facto suplují stát a jeho sociální síť,“ uvedl předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil.

„Zabýváme se všemi podněty, i tomuto budeme věnovat velkou pozornost,“ řekl Deníku náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc. Nechtěl předjímat, jak úřad rozhodne. „Pokud bychom zvýhodnili některé věřitele, tak to znamená, že znevýhodníme jiné,“ uvedl.

Češi a jejich byty

Vedení bytových družstev poukazuje na to, že v Česku na rozdíl od vyspělých evropských zemí nemají družstva ani společenství vlastníků při exekučním řízení přednost při uspokojování pohledávek. Lidé, kteří neplatí za bydlení, ale mívají i jiné závazky. Další věřitelé tak při splácení obvykle dostávají přednost, ačkoli dlužníkovi obvykle peníze poskytli dobrovolně.

Zato družstva nemohou ovlivnit, kdo se jejich členem stane, nedokážou ani zabránit vzniku pohledávky nebo se proti ní nějak zajistit.

Majitelé bytů či družstevníci přitom za dlužníky musí stále platit peníze za služby, energie a opravy společných částí domu. Často jim již nezbývají prostředky na opravy domů či splácení úvěrů u bank na jejich modernizaci.

Deset procent je málo

Řádným vlastníkům bytů měla ulehčit situaci již novela občanského soudního řádu a souvisejících zákonů z roku 2017. Na dluhy vůči společenstvím vlastníků ovšem při prodeji bytu dlužníka vyčlenila pouze 10 procent výtěžku z prodeje bytu. Tato částka ovšem často představuje jen zlomek škody, kterou dlužník svým sousedům způsobil. Změna se netýká bytových družstev.

„Družstva to mohou vidět jinak než někteří družstevníci,“ řekl Deníku právník Ondřej Preuss. Uvedl, že úspěšně hájil některé z nich, jež kvůli dluhům chtěla družstva vyloučit – podle soudu ovšem neprávem.

„Nelze očekávat, že by se tento problém podařilo v dohledné době vyřešit. Bylo by třeba jej řešit komplexně a systémově,“ dodal Preuss.