Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) byl mnohem konkrétnější: „Je to pro mě velká priorita, denně na tom pracujeme a do konce roku bude připravený zákon o duálním vzdělávání. Stane se tak po dvaceti letech diskusí.“ Duální systém má dlouhou tradici hlavně v Německu, kde se na přípravě mladých lidí z velké části podílejí firmy. 

Při jeho aplikaci v Česku se budou angažovat i senátoři Jiří Růžička a Jiří Drahoš. Inspirací jim budou zkušenosti, které získali při pracovní návštěvě Švýcarska.

„Systém tam funguje naprosto skvěle, protože se na něm finančně, koncepčně a obsahově podílejí firmy a jejich oborové svazy. Ministerstvo má jen zákonodárnou úlohu, role kantonů je také spíš legislativně právní. Teoretické výuce se žáci věnují jeden den v týdnu,“ popsal švýcarský model místopředseda Senátu Růžička. 

Dvě třetiny mladých Švýcarů mají právě odborné vzdělání. „Existují tam dvouleté, tříleté a čtyřleté obory, které končí mistrovskou nebo certifikovanou zkouškou s celostátní platností,“ dodává Jiří Drahoš. 
V Česku je jednotná závěrečná zkouška na učňovských oborech povinná od roku 2014/15. Úspěšný absolvent musí složit ústní, písemnou a praktickou část. Výuční list získá na první pokus přes 95 procent žáků. Ve 110 oborech letos ukončí vzdělání na 27,5 tisíce žáků. 

Ve Švýcarsku je 230 různých odborných směrů. „Každý obor má schválený program, jehož první draft připravují firmy, ale pak jsou kodifikovány centrem a je závazný pro všechny, jeho přípravě je věnovaná velká pozornost,“ popisuje Drahoš. Například společnost LIBS má smlouvy se 112 firmami a organizuje vzdělávací proces. Pomáhá učňům hledat vhodný obor a zaměstnavatele, má i vlastní strojní vybavení pro výcvik. Jejím největším zákazníkem je kolos ABB, který má ve Švýcarsku 6000 zaměstnanců a 400 učňů. Swisscom vzdělává na 900 učňů.

Bez daňových úlev

„Pro firmy je otázka prestiže podílet se na výchově budoucích zaměstnanců, stát jim za to nic neplatí a v referendu si lidé odhlasovali, že nebudou mít ani daňové úlevy. Podnikatelé vědí, že má-li Švýcarsko fungovat, musejí k tomu aktivně přispět,“ říká Růžička. 

Oba senátoři také chválí prostupnost švýcarského systému, kdy mladý člověk s certifikovanou zkouškou může v budoucnu klidně složit maturitu a pokračovat dál například na technické vysoké škole. To by také mohl být recept na snížení počtu ne-úspěšných českých maturantů právě v učňovských oborech. 

Ten včera nabídli i Piráti, kteří navrhují, aby maturita z matematiky nebyla povinná a aby neúspěšným maturantům byla přiznána střední úroveň vzdělání.