Vedle dosavadních fondů penzijního připojištění by do budoucna měly vzniknout nové důchodové společnosti, které budou moci například odvážněji investovat peníze ze vkladů klientů, než tomu je doposud. Návrh počítá také s tím, že majetek klientů bude důsledně oddělený od majetku akcionářů.

Zavedení nového typu důchodových fondů přinese i úplně nový systém penzijního spoření. Na něj by měli podle Nečase přejít i již existující penzijní fondy. „Noví účastníci od určeného data nebudou moci do starého systému vstupovat,“ vysvětluje Nečas.

Nově vzniklé společnosti by přitom měly nabízet klientům více způsobů, jak spořit. V současnosti jsou fondy ve svých investi-cích velmi konzervativní, protože ze zákona musí vykazovat zisk buď nulový nebo být v plusových částkách. Reforma by ale novým důchodovým společnostem umožňovala i rizikovější investice, které by mohli klientům mohly přinášet i vyšší výno-sy.

Nečas chce také více motivovat zaměstnavatele, aby přispívali více na připojištění svým zaměstnancům. Lákadlem mají být zvýšení daňových slev ze současných 24 tisíc korun na 32 a možná až na 36 tisíc korun.

Podle řady ekonomů je změna penzijního systému nevyhnutel-ná. Může za to populační vývoj – rodí se málo dětí a přibývá lidí důchodového věku a dlouhodobě má ubývat ekonomicky aktivních lidí. To bez reformy povede k tomu, že na budoucí důchody nebude pracovat dostatečný počet lidí. Právě proto si lidé mají na stáří spořit ve fondech penzijního připojištění a nebýt pouze závislí na nejistých státních důchodech.

I k tomu jsou ale někteří ekonomové skeptičtí. „Fondy mají v Česku nízkou důvěru. Lidé si zde jsou ochotni spořit jen díky státní podpoře. Bez ní by zájem nebyl vůbec. Je také těžko hle-dat důvěru na tak dlouhou dobu: jakou mám mít jistotu, že mi skutečně za čtyřicet let začne někdo peníze vyplácet?“ říká eko-nom Lubomír Mlčoch z Fakulty sociálních věd UK v Praze.