Kliknutím zvětšíteDáváte jednomu z názorů přednost? Hlasujte v anketě pod článkem.
Už méně překvapivé je, že největší počet příznivců Ukrajiny patří mezi voliče vládních stran, naopak s Ruskem nejvíce sympatizují voliči SPD a KSČM.
Otázku, která navazuje na výsledky velkého dotazníku, jsme nyní položili dvojici prezidentských kandidátů, Petru Pavlovi a Jaroslavu Baštovi.
Petr Pavel, bývalý předseda vojenského výboru NATO
Generál ve výslužbě a kandidát na prezidenta Petr Pavel.Ukončení války na Ukrajině v co nejkratším čase by bylo prospěšné pro všechny, nejen pro Českou republiku. Z důvodů humanitárních, bezpečnostních i ekonomických. Války nikdy nejsou o stoprocentním zisku nebo stoprocentní ztrátě jedné strany. Ve válkách ztrácejí všichni. S tím také úzce souvisí, za jakou cenu se války ukončují.
Pokud by cenou za ukončení agresivní války Ruska proti suverénní Ukrajině měla být ztráta části území, byl by to velký ústupek, a lze říct i prohra mezinárodního právního řádu, na kterém dnešní svět stojí. To by nebylo výhodné ani pro nás, ani pro společenství demokratických zemí, jehož jsme součástí. Naopak. Ruská strategie dosahovat vlastních cílů tím, že bude páchat násilí na území nezávislého státu s demokraticky zvolenou vládou, nesmí uspět.
Jakýkoli výsledek, který by Rusko interpretovalo jako své vítězství, bude současně interpretovat jako porážku Západu a důkaz jeho slabosti, nedostatku jednoty a v důsledku neschopnosti reagovat. To by i pro nás znamenalo velké bezpečnostní riziko, Rusko by pak mohlo chtít podobný scénář opakovat v Gruzii, Moldavsku, Pobaltí nebo kterékoli jiné zemi.
Reálná politika je však často o kompromisech, které přinesou menší zlo. V jednáních o ukončení konfliktu může dojít i na požadavky na změnu mezinárodně uznávaných hranic. V případě Ruska a Ukrajiny lze očekávat, že si prezident Putin bude takové nároky dělat, aby získal něco, co doma prodá jako úspěch. Ukrajinské vedení může naopak zvažovat, jestli snaha obnovit kontrolu nad územím anektovaným a okupovaným od roku 2014, tedy celý Krymský poloostrov a východní Donbas, nepřinese Ukrajině více ztrát než zisků.
Tyto úvahy, a především pak samotné rozhodnutí, jsou ale výlučně na Ukrajině. Nemohou jí být vnucovány Ruskem, ani zeměmi, které ji podporují. Našim cílem by tedy mělo být ukončení války, ale za podmínek, které budou přijatelné pro Ukrajinu. Proto je pro nás klíčové vydržet a stát Ukrajině po boku, než její vláda rozhodne, který scénář ukončení války je pro ni přijatelný.
Jaroslav Bašta, politik a diplomat
Poslanec za SPD a bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě Jaroslav Bašta.Odpověď na vaši otázku je z mého pohledu dosti jasná– ano, bylo by to prospěšné. Nejen pro Českou republiku, ale pro celou Evropu.
Pro svůj názor mám několik důvodů. Přes nesporné vojenské úspěchy, které ukrajinská armáda zaznamenala při své podzimní protiofenzívě, nepovažuji za možné, aby dosáhla svého cíle a obnovila svůj stát v původních hranicích před rokem 2014. Naopak, pravděpodobnost toho, že ruská (zatím spíše teoretická) převaha se postupně prosadí, je příliš vysoká.
Pokud se kolektivní Západ v čele s USA do války na Ukrajině přímo nezapojí, Ruská federace nejspíše příští rok na jaře dosáhne svého cíle a odřízne Ukrajinu od Černého moře. Ke čtyřem (s Krymem pěti) anektovaným územím přibudou nejméně dvě další (Oděsaa Mykolajiv) plus Podněstří. Z tohoto úhlu pohledu byi pro Ukrajinu bylo menším zlem, kdyby rozhovory o příměří začaly co nejdříve.
Alternativa, ve které se do války s Ruskem naplno zapojí členské státy NATO, by možná vedla k ústupu ruských ozbrojených sil až na své území. Ovšem možnost, že by následovalo použití jaderných zbraní a třetí světová válka, je příliš vysoká. Proto si myslím, že dojdek dojednání příměří, které Ukrajinu poškodí. Předlohou může být Korejský poloostrov. Scénář se asi bude psát v Turecku.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
