Duha představuje docela běžný optický úkaz vznikající lomem a vnitřním odrazem slunečního světla na kapičkách vody v atmosféře. Včerejší duha byla trochu výjimečná v tom, že na řadě míst bylo vidět navíc také takzvanou sekundární či vedlejší duhu, která vzniká při dvou vnitřních odrazech světelného paprsku v dešťové kapce. Sekundární duha se objevuje nad hlavní duhou, takže má větší úhlový poloměr, a posloupnost barev v jejím složení je opačná než v duze primární.

Planeta Jupiter
Unikátní experiment ukázal Jupiter v jiném světle. Odhalil víc, než vědci čekali

"V buddhismu je duha jedním z nejsilnějších znamení. Pokud často vidíte duhu a dokonce dvojitou duhu, pak by to mohl být symbol duchovního růstu," napsal ke své fotografii dvojité duhy český marketér Petr Václavek.

Také jste vyfotografovali tento nádherný úkaz? Pošlete nám fortky na jaroslav.krupka@vlmedia.cz a my je zveřejníme v galerii.

"Protože jsou dvojité duhy vzácné a také krásné, byly buddhisty z různých důvodů považovány za znamení. Často se věřilo, že označují odchod duchovního člověka a symbolizují jeho transcendenci z této pozemské roviny," dodal.

Duha v mytologii

Své místo má duha coby krásný a působivý přírodní jev samozřejmě také v dalších náboženstvích a v mytologiích mnoha národů, český nevyjímaje. Norové ji vnímali jako most mezi nebem a zemí, v židovsko-křesťanské tradici zase představuje smlouvu s Bohem, že již nezničí povodní svět.

Staří Slované věřili, že muž, který se dotkne duhy, bude vytažen do nebe a stane se z něj "planetník" - napůl démonické stvoření, nad kterým má moc bůh hromů a blesků Perun.

Duha přispěla také k lidovému pojmenování zlatých keltských mincí statérů, které se občas nacházejí také na českém území (nejstarší a největší český poklad, představující asi 40 kilogramů keltských zlatých mincí, byl objeven v roce 1771 v Podmoklech u Rokycan).

Protože lidé nacházeli statéry v minulosti často na polích po prudkých deštích, které spláchly vrchní vrstvu zeminy a mince odkryly, začali jim přezdívat duhovky a věřili, že padají z duhy nebo se nacházejí tam, kde se duha dotkla země.

Pověst, že se v místě, kde duha vystupuje ze země, sdílíme s dalšími národy: například v Irsku se vypráví, že skřítek leprikón zakopal na konci duhy hrnec zlaťáků.

Dobré i zlé znamení

Pozoruhodné na duze je také to, že je díky svému zářivému vzhledu považována v řadě bájí a mýtů za dobré znamení a ochránce lidí (například dešťová voda, sbíraná za duhy, prý léčí nemoci), ale kvůli svému tvaru i za zlověstný příznak, protože připomíná hada (to platilo třeba ve starověkém Japonsku, kde byla z tohoto důvodu vnímána jako předzvěst neštěstí). 

V hinduismu a budhismu představuje sedm barevných oblouků duhy takzvaný Indrův luk, tedy jednu ze zbraní boha Indry, vystupujícího jako védské božstvo v hinduismu a strážné božstva v buddhismu.

"Indra použil tento luk ke zničení zla, a proto význam dvojité duhy v buddhismu spočívá v duchovním růstu a nástrojích, které máme v sobě, abychom ho dosáhli. Dvojitý duhový luk přináší posílení a zmocnění k duchovnímu růstu," zakončil poeticky Václavek.