Pokud se propadlina nezaveze zeminou, státní rozpočet ušetří asi sto milionů korun. Tolik by totiž zasypání dolu podle ministerských úředníků stálo. Ve svém dnešním vydání to píšou Hospodářské noviny (HN).

Zasypání nařídil ČBÚ s tím, že propadlina je špatně zabezpečená a proto nebezpečná. Rozhodl však za zády památkářů, na jejichž popud ministerstvo kultury důl, který spravuje státní podnik Diamo, prohlásilo v roce 1994 národní kulturní památkou. Příkaz ČBÚ tak byl v rozporu se zákonem a ministerstvo financí 30. listopadu zrušilo zakázku, kterou na zasypání propadliny vypsalo. „Musí znovu rozhodnout a vypořádat se s připomínkami,“ potvrdila listu Radmila Musilová z odboru ekologických škod ministerstva financí.

Nyní to vypadá, že zasypání dolu ani nebude potřeba. Kolem propadliny totiž stojí nový plot. „Diamo zajistilo propadlinu proti vstupu osob,“ řekl HN mluvčí ČBÚ Bohuslav Machek s tím, že tím byl splněn požadavek báňského úřadu na zajištění propadliny. Nechtěl nicméně potvrdit, že tím definitivně padl nápad na zasypání dolu.

Mohl by se stát turistitckou atrakcí

Už dříve uvedla česká centrála cestovního ruchu CzechTourism, že důl Žebračka by se mohl místo zasypání stát lákavou turistickou atrakcí. Obliba hornických památek totiž mezi turisty stoupá. Kvalitní zabezpečení a turistické využití této kulturní památky by stálo výrazně méně než zasypání dolu, uvedla turistická centrála.

O turistické využití dolu usilují také místní obyvatelé. Sdružení Klub přátel Zlatých Hor má například již několik let zpracovánu studii vyhlídkové plošiny, ze které by se turisté mohli do propadliny podívat. Do současnosti se ale pro jakékoliv využití dolu pro turistické účely nepodařilo sehnat dostatek finančních prostředků.