Důvěra v prezidenta po nástupu Pavla stoupla. Věří mu většina Čechů

Po většinu druhého prezidentského funkčního období Miloše Zemana byl podíl lidí důvěřujících hlavě státu setrvale pod 50 procenty. Pod tuto úroveň klesl už na začátku roku 2020. V polovině roku 2022 se dokonce důvěra v prezidenta propadla pod 30 procent. Navzdory následnému růstu už se před odchodem Zemana dostal podíl důvěřujících lidí nejvýše na 38 procent, kterých dosáhl na přelomu loňského a letošního roku.

Letos v lednu se konaly prezidentské volby, ve kterých zvítězil Petr Pavel. Po jeho březnovém oficiálním nástupu do funkce důvěra v hlavu státu vyskočila na 58 procent.

Češi jsou s vládou nespokojení. Fialův kabinet hodnotí jako nejhorší od Nečase

Důvěra v ostatní ústavní instituce se ve srovnání s předchozími průzkumy výrazně nezměnila. Nejméně lidí důvěřuje nadále vládě a Poslanecké sněmovně, a to shodně 32 procent. Důvěra v Senát je s 38 procenty jen mírně vyšší. Nejvyšší podíl důvěry si vytrvale drží starostové s 67 procenty a obecní zastupitelstva s 66 procenty. Hejtmanům pak věří 45 procent Čechů a krajským zastupitelstvům 48 procent.

Důvěra klesala s vyšším věkem tázaných 

Průzkum provádělo CVVM od 27. března do 22. května. Zúčastnilo se ho 834 obyvatel České republiky starších 15 let.

Důvěra v prezidenta, vládu a Parlament je vyšší hlavně u lidí s vyššími příjmy, vyšším vzděláním a větším zájmem o politiku. Se zvyšujícím se věkem naopak klesá důvěra prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně, Senátu a krajským zastupitelstvům. Voliči vládních stran výrazně častěji důvěřují kromě vlády i prezidentovi a Parlamentu, kdežto voliči opozičních uskupení ANO, KSČM a SPD se k prezidentovi, vládě, Sněmovně i Senátu staví výrazně kritičtěji.

Důvěra v ústavní instituce (v procentech):

^Zdroj: CVVM