Novým spotem chce zapojit širokou veřejnost do změny učení. „Jsme přesvědčeni, že by všechny děti měly chodit do školy, která je připraví na život, bude je bavit a dávat jim smysl,” říká zástupkyně ředitele NF Eduzměna Lucie Plešková.

Podle ní řada vedení škol a vyučujících sice pracuje inovativně, nedaří se ale proměnit přístup těch zbývajících. Plešková poukazuje na mezinárodní srovnání, podle nichž bývají výsledky českých školáků a školaček průměrné či podprůměrné a dále se zhoršují.

„Proč musíme všechno znát zpaměti, chceme věci chápat,” říká ve spotu malá holčička, která uteče z nudné hodiny, aby ve sborovně veřejně přečetla své prohlášení, ve kterém vyzývá k akci rodiče, učitele a ředitele. Nadace chce právě jejím prostřednictvím ukázat naléhavý obraz zatuhlosti, bezradnosti a strachu, který je v českém školství přítomen.

Zdroj: Youtube

Autorem spotu je režisér a výtvarník Václav Krbůšek s agenturou NICE! film. “Spot promlouvá z duše nás všech. Je v něm něco, co všichni víme, ale nic s tím neděláme. Hodně dětí ví, že není správné, jak se učí. Že musí umět věci, které pro ně nejsou užitečné. Ale samozřejmě to nedokáží vyjádřit. A tak jsem si řekl: Pojďme tam mít dítě, které to dokáže říct,” vysvětluje Krbůšek.

„Cokoliv chceme změnit, tak to vždy začíná ve škole. Jestliže nemáme dobře postavený základ, tak nemůžeme čekat, že se bude dařit cokoliv dalšího. Je to pro mě největší problém, jaký společnost má. Takže dělat tenhle spot pro mě byla srdcová záležitost,” dodává.

Nároky na to, co mají děti umět, se sice podle Eduzměny za poslední dobu změnily, ale na školách nenastala žádná akce, která by vzdělávací systém upravila pro nové podmínky. V absolutním měřítku se situace sice nezhoršila, ale českému školství začal ujíždět vlak.

Alarmující míra pasivity 

Narůstá například počet dětí, které škola nebaví (32 procent) a alarmující je i míra pasivity – 75 procent dětí nemá šanci být v hodině aktivní. Ze studie Daniela Prokopa pro Eduzměnu vyplývá i výrazně nižší motivace k dalšímu vzdělávání, například jen 41 procent studentů chce patřit mezi nejlepší žáky (průměr v OECD přitom činí 59 procent).

Podle posledních průzkumů navíc Česko patří mezi sedm zemí OECD, kde výsledky závisí na tom, z jaké rodiny dítě pochází. „Jen pětina dětí může dosáhnout lepšího vzdělání než jejich rodiče. V mezinárodním srovnání je to nejhorší výsledek,” říká také Plešková.

O změnu systému vzdělávání v Česku usiluje fond už druhým rokem. Pro svůj začátek si vybral Kutnohorsko, kde postupně zapojuje všechny školy a dostává k jednomu stolu děti, učitele, ředitele i rodiče, kteří mají společný cíl: tvořit školu, kde bude všem lépe a kde budou moci děti rozvíjet svůj potenciál.

„Nejde o žádnou partyzánskou akci, máme podepsané memorandum s ministerstvem školství. Máme tu reálnou šanci něco opravdu změnit. Teď a tady. A budeme rádi za každého, kdo nás podpoří,” uzavírá Plešková.