K tomu ještě pokles znalostí žactva v mezinárodně sledovaných oblastech, jako je čtenářská, matematická a přírodovědecká gramotnost. A především závislost školních úspěchů dětí na socio-ekonomických podmínkách rodiny. 

To jsou neradostné závěry, k nimž na základě mnoha podkladů došli sociologové Daniel Prokop a Tomáš Dvořák v analýze pro nadační fond Eduzměna.

Studenti. Ilustrační foto.
Země titulů: V občankách Češi uvádějí stovky zkratek

„Česká republika patří v rámci OECD k sedmi nejhorším zemím, co se týká nerovností mezi žáky, které vycházejí ze statusu jejich rodin. Tuzemské školství je výběrové, k segregaci dochází už na druhém stupni základních škol,“ uvedl Prokop. 

Status rodiny

Při testování PISA se třeba prokázalo, že jeden plusový bod ve statusu rodiny přináší průměrný zisk 33 bodů ve čtenářské gramotnosti dítěte, v Česku je to ale 57 bodů. Stigmatizaci rodinným prostředím dokládá i fakt, že pokud dítě ve vyloučené lokalitě navštěvuje ve věku dvou až pěti let mateřskou školu, má 2,8krát větší šanci vychodit běžnou ZŠ. 

Ilustrační foto.
Uchazečům o střední školy nevyšla matematika

Čtyři významné firmy a jejich nadace se spojily a založily nadační fond Eduzměna, aby dokázaly, že neradostnou situaci lze změnit. Jeho ředitel Zdeněk Slejška představil deset kroků, které by měly vést k ojedinělému experimentu s možným dosahem na většinu populace.

Na vše bude dohlížet desetičlenná odborná rada, v níž zasedá například profesor Michal Pěchouček, ekonom Daniel Münich či ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. 

Modelový region

Na konci pětiletého období by měli být žáci a učitelé, kteří chodí rádi do školy. Kde se vezmou? V regionu se zhruba 40 tisíci obyvateli, 30 základními školami a finanční podporou 200 milionů korun. V něm by se měl v letech 2020 až 2024 realizovat modelový systém vzdělávání.

„Společně s partnery chceme podpořit propojení různých know-how a najít způsob, jak posunout všechny školy v daném regionu dál,“ uvedl Slejška. Člen rady, bývalý náměstek ministra školství Jindřich Fryč Deníku řekl, že bude velmi záležet na výběru regionu a na angažovanosti všech lidí, kteří se do projektu zapojí.

Ilustrační foto
Do vedení škol se lidé nehrnou. Často se hlásí jediný uchazeč

Zatím se přihlásilo 76 subjektů s 95 žádostmi. V dubnu rada vybrala sedm organizací (například Elixír do škol, Step by Step, Unii rodičů), které povedou přípravné práce. Významným prvkem záměru je skutečnost, že nejde proti linii ministerstva školství.

To jednak na základě vyhodnocení vzdělávací Strategie 2020 došlo k podobným závěrům jako analytici Eduzměny, jednak se ubírá ve výhledu na dalších deset let stejným směrem.

„Nechceme, aby se pracně vytvořil nějaký vzorový region a po pěti letech to umřelo. Základní podmínkou projektu Eduzměny je přenositelnost dobré praxe a získaných zkušeností, a to za běžných podmínek,“ míní Jindřich Fryč. Ambicí fondu je, aby se vyzkoušený model do roku 2030 používal na pětině území ČR. 

Ilustrační foto.
Nízké platy i podpora vedení. Školy dusí nezájem mladých