"Je skvělé slyšet tak silná slova z úst českého premiéra. Na schválení vládou právě čeká koncept antifosilního zákona, který je naplněním toho, o čem Bohuslav Sobotka hovořil: investice do naší budoucnosti a pojistka ekonomické prosperity a energetické bezpečnosti. Doufám, že vláda koncept schválí na nejbližším možném zasedání a vyvine úsilí, aby zásadní zákon stihla prosadit v Parlamentu," uvedl v tiskové zprávě programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Anticena pro Belgii

Koordinátorka Klimatické koalice Petra Honcová v této souvislosti poznamenala, že nevládní organizace v pondělí v Paříži poprvé vyhlásily anticenu "Fosilie dne" pro zemi, která je největší překážkou jednání. Získala ji Belgie za neschopnost dohodnout se během šesti let na programu snižování emisí mezi regiony a vládou.

"Ocenění pro Belgii je varováním i pro nás. Premiér sice řeční v Paříži, ale slíbený zákon, který sníží závislost na fosilních palivech, vláda stále nepředložila," konstatovala.

Analytik centra Globopolis František Marčík uvítal v Sobotkově řeči zmínku o české spoluzodpovědnosti i slib dále posílit pomoc zemím nejvíce ohroženým změnami klimatu. Úkolem pro vládu podle Marčíka je zajistit, aby pomoc byla stabilní, předvídatelná a adekvátní. "Vláda by také měla podpořit cíle udržitelného rozvoje v zemích globálního jihu a potvrdit závazek poskytovat na českou rozvojovou spolupráci 0,33 procenta hrubého národního důchodu," uvedl.

Sobotkův kabinet ve vládním prohlášení vyjádřil vůli připravit zákon, který sníží závislost země na fosilních palivech za podmínky, že neutrpí konkurenceschopnost státu. Zatím ale záměr analyzuje, ministerstvo životního prostředí se vyslovilo pro vznik nového zákona. Závislost Česka na ropě, zemním plynu a uhlí nyní činí 80 procent. Podle nové energetické koncepce by měla do roku 2030 klesnout na 66 procent a do roku 2040 na 56 procent. Antifosilní zákon jako cestu ke snížení závislosti na ropě, uhlí a plynu zvolila řada evropských zemí.

Cílem dvoutýdenní konference OSN v Paříži je přijetí nové mezinárodní smlouvy, která má nahradit Kjótský protokol z roku 1997 a která by měla začít platit od roku 2020. Politici ve svých úvodních projevech apelovali na společnou zodpovědnost za budoucnost planety, o konkrétní aspekty dohody se ale pravděpodobně svede tvrdý boj, jak podotkl i Sobotka.