Souhlasíte, že český podpis pod euroval byl spíše symbolický?
Samozřejmě. Neprojeví se to nijak ve vztahu k eurovalu ani k České republice, protože nejsme členy eurozóny. Následky by to pro nás mělo poté, co bychom přijali euro.

Český příspěvek do eurovalu by mohl činit asi 350 miliard korun, podle čeho se částka určuje?
Odvozuje se z podílu dané země na kapitálu Evropské centrální banky (ECB) a vypočítává se podle přesně daného vzorce. Není to záležitost nějaké politické spekulace, ale čistě ekonomická věc.

Euroval funguje teprve od loňska. Pomáhá Španělsku a zapojí se do pomoci Kypru. Lze už nyní hodnotit jeho činnost?
Funguje naprosto standardně. Vydává dluhopisy, za které získává prostředky, aby se mohl účastnit záchranných plánů, které dojednává tzv. trojka, tedy ECB, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Je to v podstatě byrokratická instituce, na úrovni eurovalu nedochází k zásadním politickým rozhodnutím.

Přispěl ke stabilizaci evropských ekonomik?
Samotná existence eurovalu je prvkem, který zklidnil napětí na finančních trzích, způsobené krizemi v jednotlivých evropských zemích. Jeho vznik a kroky ECB jsou asi nejsilnějšími zbraněmi eurozóny proti krizi.

Jste stoupencem podpory zadlužených zemí?
Je důležité rozlišovat problémy jednotlivých krizí. Je ale zbytečné přilévat olej do ohně a nepomoci tam, kde se dá problém vyřešit snáze společnými silami, než ty jednotlivé země nechat potopit. Pokud by se nepomohlo Řecku, už by nejspíše nebylo členem eurozóny, to samé by se stalo také Kypru.