Ostrý start eNeschopenek je naplánován na 1. ledna 2019. Předcházet mu bude dvouměsíční testovací provoz, kdy si zprávy o pracovní neschopnosti začnou elektronicky předávat firmy (zaměstnavatelé) a Česká správa sociálního zabezpečení. Pro lékaře ovšem budou elektronické neschopenky dobrovolné. Hlavně kvůli starším praktikům zůstane zachována i papírová varianta.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ale tvrdí, že chce lékaře motivovat k přechodu na eNeschopenku.

Čím? Například menším papírováním. Dnes má neschopenka pět dílů, nově by to byly jen tři, přičemž fyzicky by se v ordinaci vytiskl jeden list. „Pokud budou lékaři pracovat elektronicky, budou veškerou komunikaci vyřizovat v aplikaci a jediným papírovým výstupem bude průkaz vytištěný z aplikace pro pojištěnce,“ popisuje Petr Sulek z ministerstva práce.

Pro pacienta bude neschopenka na jediném listu přehlednější, a protože údaje o jeho nemoci se úřady rychleji dozvědí, měla by podle Sulka zrychlit výplata nemocenské. Pro lékaře je elektronická neschopenka výhodná například v tom, že mu zjednoduší potvrzování trvání neschopnosti po čtrnácti dnech a pravidelného potvrzování trvání neschopnosti každý měsíc.

Stejně tak se firmy (zaměstnavatelé) okamžitě dozvědí o tom, že lékař poslal jejich pacienta na nemocenskou, případě že mu nemocenská skončila.

Jestli se v příštím roce eNeschopenky skutečně spustí, však zůstává otázkou. O elektronickém hlášení nemocí se hovořilo už v letech 2010 a 2014. Kvůli odporu lékařů z toho ale vždy sešlo a nynější protesty za zrušení povinných eReceptů opět ukazují, že mnoho lékařů s novými systémy pracovat nechce.

Odborníci i zástupci zaměstnavatelů jsou proto skeptičtí. „Nápad je to určitě dobrý, ale jsou všichni zúčastnění připraveni? Zdá se, že iniciativa MPSV není plně koordinována s ministerstvem zdravotnictví,“ míní Markéta Schormová z Hospodářské komory.

Podle Jana Mrvíka, šéfa firmy Editel, která se zabývá elektronickou výměnou dokumentů, je problémů více. Zaprvé stát přechod na elektronickou správu (tzv. eGovernment) sám zdržuje. „Prokrastinace se zdá být sestrou českého eGovernmentu,“ glosuje Mrvík.

eNeschopenka by podle něj ulevila hlavně pacientům, kteří musejí (vzdor nemoci) do tří dnů papíry doručit do zaměstnání. Navíc neschopenky neobsahují citlivé údaje o diagnóze. Jenže motivace lékařů je malá. „Řada z nich by musela investovat do případného počítače nebo aplikace, která by to umožnila. Ale proč by to dělali, když dosud vše šlo papírovou cestou,“ říká Mrvík.

Sám je proto spíše skeptika myslí si, že tlak na odložení (byť nepovinných) eNeschopenek bude silný.