Kritici upozorňovali na to, že ani za tři roky nebudou někteří starší praktičtí lékaři v regionech, kteří nepoužívají výpočetní techniku, připraveni vydávat elektronické recepty a budou muset svou praxi ukončit. Senát proto na návrh zdravotnického výboru vyzval vládu, aby během příštího roku problém řešila novou zákonnou úpravou. Vláda původně navrhovala zachovat souběh papírových a elektronických receptů bez časového omezení, Sněmovna to ale změnila. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) přislíbil, že případně navrhne další prodloužení souběhu papírových a elektronických receptů.

Centrální úložiště

Drtivá většina receptů je nyní podle ministra v papírové formě. Papírových je zhruba 70 milionů ročně, zatímco elektronických jen asi jeden milion. Povinný elektronický recept měla od roku 2015 zavést novela schválená za vlády Petra Nečase (ODS) začátkem minulého roku. Ministerstvo zdravotnictví ale oznámilo, že na povinnost není připraven Státní ústav pro kontrolu léčiv, který by musel poměrně nákladně rozšířit centrální úložiště receptů.

Elektronický recept má být kvůli evidenci nadále povinný pro léčivé přípravky s obsahem marihuany. Cílem je mimo jiné zabránit jejich zneužívání.

Povinné využívání elektronického receptu prosadil sněmovní zdravotnický výbor v minulém volebním období do původně technické vládní normy, která přejímala evropské směrnice. Předkladatelé z řad tehdejších koaličních poslanců si od zavedení povinných elektronických receptů slibovali úspory jedné až dvou miliard korun ročně. Zmizely by podle podle nich také falešné recepty.