Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Emil Králíček: Autor jediné kubistické lampy na světě i utajené Betlémské kaple

V pražské architektuře z počátku 20. století nalezneme vedle sebe několik rozličných stylů, které se navzájem ovlivňovaly, křížily i propojovaly. Jedním z těch nejzajímavějších zůstává kubismus. Objevuje se před rokem 1910 a jeho éra není nijak dlouhá, jeho masivnějšímu šíření bohužel zabránila první světová válka. Dodnes ale pražská kubistická architektura fascinuje svými ostrými geometrickými tvary a hrou světel a stínů na fasádách. Mnoho z nich je dílem architekta Emila Králíčka.

7.12.2017
SDÍLEJ:

Betlémská kaple na Žižkově od architekta Emila Králíčka, 30.11.2017Foto: Deník / Cvrčková Klára

Jedno z raných rozhodnutí Králíčkovy kariéry bylo v roce 1897 vstoupit do kanceláře Antonína Balšánka. Balšánek byl mistrem zdobné secesní architektury a respektovaným tvůrcem. Králíček u něho načerpal cenné zkušenosti a setkal se s většími projekty, jako byly stavby městských muzeí a divadel.

Blechova firma jako pojem 

Od Balšánka přejímá principy secesní architektury, ale po čase mu to nestačí a o tři roky později se vydává do Darmstadtu, kde ve čtvrti Mathildenhőhe vzniká zbrusu nová moderní čtvrť. Vedení projektu má na svědomí architekt Josef Maria Olbricht, jedna z hlavních osobností vídeňské secese.

Emil Králíček v Darmstadtu setrvává celé tři roky a nasává zkušenosti, které okamžitě úročí po návratu do Prahy. Jako slibného mladého architekta jej přijímá do své firmy renomovaný stavitel Matěj Blecha. Blechova firma byla v Praze doslova pojmem, patřila k největším ve svém oboru. Měla velmi dobrou pověst a tomu odpovídaly i zakázky.

Zpočátku se Králíček specializuje hlavně na návrhy zdobných průčelí, ale postupně se vypracuje až na post vedoucího architekta. Často spolupracuje se sochařem Celdou Kloučkem, později i s Antonínem Waigantem a Karlem Pavlíkem.

Spáchal z neznámých důvodů sebevraždu 

Když na průčelí pražských domů začíná pronikat kubismus, vyhraňuje se i Králíčkova tvorba. Dekorace na fasádách se u něj rázem stávají ostřejší a geometričtější a postupně se vyhraňují s čím dál větší razancí.

Když se v roce 1913 rozhodne odejít z Blechovy kanceláře, má Emil Králíček na kontě výrazné stavby, které utvářejí moderní ráz Prahy, jako je rohový kubistický dům Diamant na roku Spálené a Lazarské ulice, hotel Zlatá Husa na Václavském náměstí, Adamova lékárna tamtéž či projekt na Šupichovy domy, který se zrovna začíná stavět. Vskutku pestré portfolio pro architekta, kterému je 36 let.

Jejich cesty se rozešly 

Pak ale nastupuje válka. Králíček naštěstí nemusel narukovat na frontu, pracuje v Praze na vojenském velitelství, kde navrhuje utilitární stavby. Po válce pokračuje ve své kariéře a nastupuje jako projektant do stavební firmy Řehák a Nejedlý, kde vydrží zhruba rok. Na počátku dvacátých let konečně zakládá svůj vlastní ateliér s architektem Rudolfem Šolcem. I v těchto letech se Králíček drží estetiky kubismu a rondokubismu, zatímco Šolc více tíhne k progresivnějším puristickým proudům.

V roce 1930 se jejich cesty z čista jasna rozešly, neboť Emil Králíček spáchal sebevraždu. O důvodech se dodnes příliš neví. Natrvalo se ale zapsal jako jeden z nejvýznamnějších tvůrců pražské secese i navazující kubistické vlny. Zůstalo po něm nespočet unikátních staveb, jako třeba dřevěný kostel v Libni či jediná kubistická lucerna na světě.

BETLÉMSKÁ KAPLE ČÍSLO DVĚ. 
Když se řekne Betlémská kaple, většina z nás si představí místo, kde podle pramenů kázal mistr Jan Hus. V Praze ale máme kaple dvě, ta druhá je nenápadně ukrytá v srdci Žižkova. Naleznete ji ve dvoře pavlačového domu v Prokopově ulici č. 4 a za její výstavbou stojí snaha místních evangelických věřících zřídit si vlastní modlitebnu. Na konci 19. století se řady žižkovských evangelíků začaly prudce rozrůstat a už jim nestačilo scházet se v bytech jednotlivých členů, potřebovali větší prostor. Původně si pronajali místnost v Husinecké ulici, časem jim ale majitel neprodloužil nájem, neboť zde měla být zřízena hospoda. Tak začalo hledání vhodné parcely na stavbu kaple. Žižkov byl v té době již poměrně zastavěn, a tak nakonec spolek rozhodl postavit kapli na parcele ve dvoře činžovního domu, kde se uvolnilo místo po zdemolované budově. Stavbu měla opět na starosti vyhlášená firma Matěje Blechy. Vznikla tak unikátní modlitebna s kubistickými prvky. Ty ostatně najdeme i v interiéru, stačí se podívat na kazatelský pultík s hvězdicovými dekoracemi. Když vejdete do modlitebny, duch kubismu na vás dýchne i skrze výmalbu prostor, která je v geometrickém duchu. Ta však není původní. Pochází až z roku 1992 a mají ji na svědomí tehdejší studenti pražské Uměleckoprůmyslové školy, pod vedením profesora Pavla Nováka. Nová výmalba v teplých barvách se sem neuvěřitelně hodí. Jistě by s ní souhlasil i původní architekt.
Betlémská kaple na Žižkově od architekta Emila Králíčka, 30.11.2017

PROVIZORNÍ KOSTEL, KTERÝ PŘEČKAL VÍCE NEŽ STALETÍ
Někdy se poštěstí, že původně provizorní stavba přetrvá mnohem déle, než bylo plánováno. Stalo se tak i v případě dřevěného kostela v Libni, který měl původně sloužit pouhých pět let. Libeň se od poloviny 19. století nebývale rozrůstala, stěhoval se sem průmysl, vyrůstaly tu nové továrny a podniky, ale místním chyběl kostel. Členové katolického spolku Bonifác dlouho nemohli najít vhodnou parcelu k zastavění, která by byla ideální a k mání ihned. Rozhodli se tedy pro provizorní řešení. Obrátili se na stavební firmu Matěje Blechy, u které byl Králíček zaměstnán, a právě on dostal tento projekt na starosti. Pro Libeň navrhl drobný dřevěný kostel v secesních formách, který byl posléze zasvěcen svatému Vojtěchovi. Kostel byl dokončen v roce 1905, i po pěti letech však sloužil svému účelu a nic se nezměnilo ani po roce 1913. Právě v tento rok totiž rada rozhodla o prodloužení provizoria svatostánku až do roku 1919 a v roce 1920 padlo definitivní rozhodnutí ustoupit od plánované demolice stavby. Zpočátku provizorní stavba už je dnes unikátní chráněnou památkou a jedním z mála dřevěných kostelů na našem území.
Dřevěný secesní kostelík v Libni od architekta Emila Králíčka, 30.11.2017

JEDINEČNÁ KUBISTICKÁ LUCERNAZ kubistické lucerny na Jungmannově náměstí se stal dnes již notoricky známý solitér. Je uvedena v turistických průvodcích i učebnicích architektury. Krásná subtilní lampa představuje zcela přirozeně, bez jakéhokoliv patosu, esenci pražské kubistické architektury. Málokdo ví, že lampa je součástí Králíčkova většího projektu, a to budovy Adamovy lékárny zbudované v letech 1911 1913. Ta se svým geometrickým průčelím obrací na Václavské náměstí, a snad že bylo Králíčkovi líto, že zadní část domu není vidět, navrhl osově do náměstíčka směrem za budovu kubisticky řešenou lampu.
kubistická lampa od architekta Emila Králíčka, 30.11.2017

Život Emila Králíčka
Narodil se v roce 1877 v tehdejším Německém Brodě.
Vystudoval gymnázium v Táboře a následně stavební průmyslovou školu v Praze.
Na začátku své architektonické kariéry pracoval v projekční kanceláři Antonína Balšánka.
Řadu svých známých staveb vytvořil ve stavební firmě Matěje Blechy.
V roce 1930 spáchal sebevraždu. Neví se proč. Zřejmě v tom sehrály roli rodinné důvody.

Autor: Kateřina Racková, Petr Ryska

7.12.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

U Trojského zámku v Praze se 2. prosince odpoledne zřítila do Vltavy betonová lávka pro pěší. Podle informací záchranářů se při pádu zranili čtyři lidé. Snímek je ze 3. prosince.
18

Příčinou pádu trojské lávky nejspíš byla systémová konstrukční chyba

Vteřiny dne 13. prosince 2017

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Fosfáty v kebabu nejsou problém, rozhodli europoslanci

Evropský parlament neschválil námitku proti používání fosfátů v kebabech, které navrhla povolit Evropská komise (EK). Výrobci tohoto pokrmu tím získali souhlas europoslanců, aby do masa přimíchávali látky, které údajně zlepšují chuť masa.

Lidé nejsou otroci. Papež kritizoval práci v neděli

Podle papeže Františka je poslední den v týdnu pro církev dnem radosti a bez práce. Hlava církve tak dnes na generální audienci obhajovala právo na nedělní odpočinek. Zprávu přinesla agentura AFP.

Babišovi ministři převzali jmenovací dekrety a začali pracovat

/ON-LINE PŘENOS, INFOGRAFIKA/ Čtrnáct mužů a žen z hnutí ANO nebo nestraníků převzalo z rukou prezidenta Miloše Zemana jmenovací ministerské dekrety.

DOTYK.CZ

Po stopách zvířecích emocí. Rozumíme jim vůbec?

Zvířata jsou nám daleko bližší, než jsme ochotní si připustit. Prožívají si svá malá i velká citová dobrodružství. Nejsou jim cizí radost, smutek, strach ani láska. Fakt, že kohout umí svým slepicím lhát, že zvířata dokáží jednat nezištně a že veverky jsou vychytralé zlodějky, by ještě před několika lety lidé považovali za fantazírování. Zkušený německý lesník Peter Wohlleben, milovník přírody, se vydává po stopách zvířecích emocí, jež utvářejí jejich pestrý svět.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT