Ondřej Kubík je osmnáctiletý mladík, který za pár týdnů dostane výuční list. Bude instalatérem. V životě se prý této profesi věnovat nebude. Má totiž křehkou duši a chce studovat uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Jeho nitro je plné emoci a možná právě proto vede v Brně komunitu lidí, kteří vyznávají EMO kulturu. Tedy styl, který s sebou stáhl stovky velmi mladých lidí. Některým ještě není ani patnáct let. Na sobotu si naplánovali EMO lidé sraz na brněnském náměstí Svobody. Přišlo jich méně, než do mariáše. Jen tři. Dvě EMO holky a jeden EMO kluk.

„EMO, to jsou emoce. Lidé, kterým se EMO líbí, dokáží vyjádřit své pocity na sto padesát procent,“ říká osmnáctiletý mladík, který setkání vyznavačů EMO kultury v Brně zorganizoval. Má delší černočerně obarvené vlasy učesané na patku. To je jeden z průvodních znaků módního trendu EMO. Patří k němu také oblečení, v němž dominují dvě základní barvy. Růžová a – jak jinak – uhlově černá. „Vlasy mi barví maminka. Vydrží to zhruba měsíc. Když je ale škaredé počasí, musí se barva obnovit už za dva týdny,“ usmívá se Kubík.

Sebepoškozování je nesmysl

Přestože módní styl EMO mládeže není žádnou převratnou novinkou, dal o sobě slyšet před pár měsíci. Objevily se totiž zprávy, že EMO lidé mají sklony k sebepoškozování. Prostor této subkultury, kterou vzali za svou skuteční - náctiletí, se podle psychologů stal útočištěm mnoha psychicky labilních a nespokojených jedinců. „Společnost je zkažená a nemravná. Svět nás nemá vůbec rád. My nemáme rádi svět,“ hlásají „emaři“ na svých internetových blozích.

Trojlístek EMO lidí, který se v sobotu sešel v centru Brna, ovšem nařčení odmítá. „S řezáním do rukou a podobnými nesmysly přišla jakási Hanička XXX. Vymyslela si kachnu, kterou dala na internet. Média si její recesi špatně vyložila. Sebepoškozování nemá s EMO nic společného,“ tvrdí čtrnáctiletá Kateřina, která si nechává říkat Cathy CaSsie. Podle ní jsou EMO lidé hlavně ti, kteří mají hluboké city a vlastní názor a chtějí se nějak odlišit od stáda. „Například když jsem šťastná, skáču dva metry do stropu,“ poznamená školačka.

Velké srazy pořádají vyznavači EMO pravidelně v Praze. Schází se jich tam až několik stovek. V Brně je ortodoxních vyznavačů EMO asi padesát. Jejich stáří je od čtrnácti do osmnácti let. Následníků, kteří se k nim brzo přidají, už prý mají několik dalších desítek. Jejich líheň je v základních školách.

Podle skutečných „emařů“ jsou to však jen obyčejní pozéři. Místo skutečných emocí a prožitků preferují právě své sebepoškozování a sklon k sebevražedným úmyslům. „Skuteční EMO lidé jsou druh na vymření. Například v Praze už je emařů málo a téměř tam úplně vymřeli,“ upozorňuje šestnáctiletá Lucie z Prahy. Na sraz EMO lidí nepřijela jen kvůli povídání s jinými „emaři“. Ve skupině EMO si totiž našla svou lásku. Ondřeje Kubíka.