Je proto rád, že loni absolvoval stáž ve Finsku, kde se naučil zajímavým technikám v modistické tvorbě. „Důležité je už to, když vám někdo řekne, že můžete pracovat jiným způsobem, přemýšlet nad designem, nad tím, jak se chová materiál, jak ho tvarovat,“ popsal.

Tehdy byl studentem Vyšší odborné školy textilních řemesel v Praze a zkušenosti z třítýdenní stáže v obdobně zaměřené finské škole TAVASTIA v Hämeenlinně využil ve své absolventské práci, kterou mu vedla učitelka Alena Kobylková.

Absolventská práce Nicka StrnadaAbsolventská práce Nicka StrnadaZdroj: se svolením VOŠ textilních řemesel v Praze

Stáž tehdy absolvovali společně. „Po návratu domů nás zastihl covidový lockdown. Na absolventské práci jsme proto pracovali u mě na terase nebo v obýváku. Práce je pozoruhodná v tom, že ilustruje i vývoj Nickových dovedností. Využil divadelní techniky tvarování termoplastického materiálu v kombinaci s tradiční plstí,“ řekla Deníku Kobylková.

Café Evropa: 35 let s programem Erasmus
VIDEO: Výkladní skříň Evropské unie. Erasmus je nejúspěšnější investicí EU

Za téma závěrečné práce si Strnad zvolil tradici a současnost. „Techniku tradiční paličkované krajky propojil s moderním pojetím tvorby pánských čepic vytvarovaných ze základních plstěných polotovarů ve spojení s termoplastickým materiálem,“ upřesnila Kobylková s tím, že v červnu tohoto roku se zúčastnil bienále krajky ve Vamberku, kde za čepice získal zlatou paličku.

Nick Strnad při tvorbě absolventské práceNick Strnad při tvorbě absolventské práceZdroj: se svolením VOŠ textilních řemesel v PrazePorota ocenila zejména jeho novátorský přístup, a to hlavně využití netradičních materiálů, jak pro čepice samotné, tak pro zpracování krajky, při němž použil obuvnickou režnou nit.

Nové zkušenosti v modistické tvorbě nabyla ve Finsku spolu s diplomantem i Kobylková. „Tento obor se u nás již neučí, my jsme prvním českým ostrůvkem, který se k této tradici vrací,“ vysvětlila pedagožka.

Stáž se uskutečnila v rámci vzdělávacího programu Erasmus+, do kterého se spolu s vyšší odbornou školou zapojila také Střední umělecká škola textilních řemesel v Praze.

Pětatřicáté výročí

Největší evropský vzdělávací program Erasmus+ letos slaví pětatřicátiny, přičemž Česká republika se zapojila v roce 1998. „V jednotlivých zemích je organizován přes národní agentury," řekl ředitel Domu zahraniční spolupráce Michal Uhl. Tato instituce, která je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí, má Erasmus na starosti v Česku.

Zatímco v roce 1987, kdy program vznikl v západní Evropě, byl určen výhradně vysokoškolákům, postupně se rozšířil kupříkladu i pro základní, střední (vyjma gymnázií) či vyšší odborné školy nebo neziskové organizace.

Maturantka Karolína Krokavcová strávila rok na střední škole v americké Pensylvánii. Pochopit systém vysokých škol přímo na místě podle ní pomáhá při dalším výběru i přijímacím řízení
Na univerzitách v zahraničí studují stovky Čechů. Drahé školné hradí stipendium

Češi doposud nejčastěji mířili do Německa, Španělska, Velké Británie (po brexitu začíná být zájem o Irsko), Slovenska a Itálie. Ze studentů středních a vyšších odborných škol často vyjíždějí ti ze stavebních oborů nebo třeba budoucí kuchaři či kadeřnice. Vysokoškoláci mají o program zájem napříč obory. Celkový počet výjezdů z Česka zatím činil více než tři sta padesát tisíc.

Naopak sem nejvíc jezdí Slováci, Turci, Španělé, Poláci a Francouzi. Podle Uhla příjezdy zahraničních studentů prospívají českému hospodářství. Do programu je zapojeno třiatřicet zemí, vedle zemí Evropské unie také Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Turecko, Makedonie a Srbsko. Partnerskými zeměmi se ale mohou stát i další, a tak se studenti dostávají i za oceán.

Erasmus+ v číslech

• Od vzniku programu se do mezinárodních výměn a projektů zapojilo 12 milionů lidí.

• Do roku 2027 Evropská komise očekává dalších 10 milionů.

• Celkový rozpočet Erasmu v letech 2021 až 2027 je 26,7 miliardy eur (v letech 2014-2020 to bylo 14,7 miliardy eur).