Tématem schůzky prezidentů byly i důsledky nedělního makedonského referenda o změně názvu státu. Drtivá většina hlasujících se v něm vyjádřila pro změnu názvu na Republika Severní Makedonie, výsledek je ale kvůli nízké volební účasti neplatný. Přejmenování má ukončit spory s Řeckem, jehož součástí je severní provincie Makedonie. Atény kvůli tomu blokovaly vstup Makedonie do NATO i EU. Ivanov vystupuje proti změně názvu země.

Ivanov novinářům řekl, že Makedonie je ze strany EU obětí dvou standardů, protože unie neměla na další vstupující země stejné požadavky a přijala země s otevřenými bilaterálními otázkami. "Evropská unie se k Makedonii chová neférově, uplatňuje dvojí standardy, které vůči dalším zemím neuplatňovala," řekl.

Zeman vstup do EU a NATO podporuje

Zeman vyslovil podporu makedonskému členství v EU a v NATO. Záležitosti referenda a změny názvu země nechtěl komentovat, protože jde o vnitřní záležitost země. Makedonii a Řecku doporučil pokračovat v jednání. Při troše dobré vůle se podle něj řešení podaří nalézt.

Podotkl, že pokud se podaří najít stručnější název než současný oficiální, bude rád. K výsledkům referenda podotkl, že nízká účast v referendu bývá způsobena buď bojkotem, nezájmem, nebo špatně položenou otázkou. Odpověď podle něj musí najít Makedonie sama.

"Plně podporujeme, aby se země západního Balkánu v čele s Makedonií staly součástí EU a NATO," uvedl Štěch. Zdůraznil, že Makedonie do Evropy patří a prokázala to při eskalaci migrační krize, kdy se rozhodla chránit hranice před přílivem nelegálních migrantů. "Vstup Makedonie do NATO by zase zajistil přístup k moderním obranným technologiím, což zvýší zájem investorů o vaši zemi," řekl Štěch makedonskému prezidentovi.

Makedonská republika byla vyhlášena v roce 1991, do té doby byla součástí Jugoslávie. Kvůli sporu s Řeckem oficiálně vystupuje pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie.