Předpisem se nyní bude zabývat Sněmovna. Předloha má upravit například postup při vydání příkazu a situace, kdy v Česku příkaz dorazí jinému justičnímu orgánu než tomu, kterému přísluší. Popisuje také důvody pro odmítnutí příkazu, případně jeho odložení.

Odklad výkonu příkazu bude možný kvůli tomu, že by mohl narušit trestní řízení vedené v Česku, nebo že důkaz je nutný pro jiné trestní řízení. "Jedním z hlavních cílů návrhu zákona je zvýšení efektivity v oblasti přeshraničního opatřování důkazů," stojí v důvodové zprávě.

Příkaz se podle normy bude moci týkat například zajištění věci v jiné členské zemi pro důkazní účely. Bude se využívat i pro výslech prostřednictvím videokonference nebo telefonu a ke sledování nebo nasazení odposlechu telekomunikačního provozu v jiném členském státě.

Justice bude moci vydat evropský vyšetřovací příkaz rovněž k dočasnému převzetí osoby, která je v jiném členském státu ve vazbě nebo ve vězení, k provedení důkazu.

Česko stejně jako další členské státy vyjma Dánska a Irska měly promítnout evropskou směrnici do svého právního řádu do druhé poloviny května loňského roku. Novelu schválila již vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zákon však do konce volebního období neprojednala Sněmovna. Na program schůze se nedostal od října 2016, kdy ho tam vláda poslala.