„Je to tristní,“ komentoval to Tomáš Studeník ze společnosti Westminster, která se na kontrolu komunikace úřadů s veřejností specializuje. Před rokem a půl oznámil předseda Evropské komise José Barroso ambiciózní Plán D, který měl rozhýbat dialog o EU a zlepšit komunikaci unie s veřejností. Test Deníku však ukázal, že k žádné změně nedošlo.

Jak test vypadal?

Před třemi týdny jsme se pokusili oslovit e–mailem všechny komisariáty EU s praktickými otázkami kontinentálního občana. Nevystupovali jsme jako novináři, ale pod svými občanskými jmény.

Problém se objevil hned na začátku. Z 27 komisařů nemají čtyři na svých internetových stránkách uvedený ani kontaktní formulář, ani email. Patří mezi ně i předseda komise Barroso. Celkem nám odpověděly pouze tři komisariáty. Z nich potom jen dva česky a jeden anglicky s omluvou.

Osm e–mailů smazali v Bruselu bez přečtení, další komisaři se neobtěžovali s odpovědí. „Občané mají právo psát komisi dopisy česky a ta jim musí do 15 pracovních dnů česky odpovědět,“ připomíná Studeník. Sekretářka českého komisaře Vladimíra Špidly Zuzana Kašparová byla naším testem evidentně zaskočena: „Netuším, jak je to možné, na e–maily odpovídáme pečlivě a všem,“ říká Kašparová a slibuje, že prověří, jak se to stalo.

Podobně překvapeni byli i v pražském zastoupení Evropské komise. „Komise za rok obdrží více než 50 milionů e–mailů, z toho 40 milionů tvoří spamy, někdy označí stroj za spam i normální e–mail,“ říká vedoucí zastoupení Irena Moozová a dodává, že takový byl zřejmě i osud našich dopisů. Skončily v koši. Propast mezi úředníky a občany stále existuje.