Evropská komise v mnoha případech na základě delegovaných aktů (pravomocí přenesených z Evropského parlamentu na komisi) předkládá návrhy na doplnění nebo změny zákonů, které mohou zásadním způsobem změnit původní úmysl zákonodárce. Jedná se o málo známý rozhodovací mechanismus: akt, který byl v rámci rozhodnutí evropských institucí složitě přijat, může být nakonec změněn pouze jednou z nich.

„Delegované akty považuji za jednoznačnou snahu Evropské komise posílit své vlastní pravomoci na úkor parlamentu," uvedl Jiří Šír (ANO 2011) a dodal, že komise vydává až enormně vysoký počet návrhů na změny. „Například v rámci společné zemědělské politiky se evropští poslanci nakonec toho množství zděsili. Dokonce na zasedání parlamentu proběhla diskuze, aby se komise zavázala v rámci příštího volebního období přehodnotit svoji činnost z hlediska kvantity."

Je nutné snížit administrativní zátěž

Miloslav Ransdorf (KSČM) potvrdil, že ne vždy se Evropský parlament, Rada a komise shodnou. Zatímco v jednom případě mají v Radě i parlamentu silné spojence proti změnám navrhovaným Evropskou komisí, v jiném záleží na zájmech jednotlivých členských států, které nejsou vždy společné.

Kandidáti se shodli, že je nutné snížit administrativní zátěž pro občany i firmy v EU a že mnohé regulační zásahy evropských institucí mohou mít negativní vliv na konkurenceschopnost jednotného trhu. Zejména kandidáti ANO, ODS a TOP 09 zdůrazňovali nutnost zlepšení regulatorních podmínek.

Záleží na rozložení sil

Libor Rouček (ČSSD) upřesnil, že Evropský parlament a komise spíše spolupracují, záleží ovšem, o jaké případy jde. Zároveň upozornil na malou informovanost české veřejnosti, nejenom o činnosti Evropské komise, ale unie jako takové. „Máme v Bruselu málo zástupců médií. Třeba v albánské televizi jsem častěji než v české," glosoval situaci. Přitom právě veřejnost by se podle něho měla o situaci v EU intenzivně zajímat.

Samotné projednávání jednotlivých návrhů je velmi složité, u každého záleží na projednávaném tématu a rozložení sil mezi jednotlivými členskými státy. „Pokud nezapojíte veškeré partnery, státní správu, parlament a všechny známé v jednotlivých frakcích, není možné k něčemu dojít," upozornil Oldřich Vlasák (ODS).

O zrušení delegované pravomoci Evropské komise může rozhodnout Evropský parlament nebo Rada Evropy. Nebo mohou předem stanovit, že delegovaný akt vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud k němu Rada nebo Evropský parlament nevznesou žádné námitky.