Volební místnosti se v České republice otevřely v pátek 7. června ve 14 hodin, lidé dnes mohli volit až do 22 hodin. V sobotu 8. června pak budou moci volit od 8 do 14 hodin. Ve volbách na nové pětileté období Češi zvolí 21 poslanců Evropského parlamentu z celkových 720.

Lidé volí ve svém volebním okrsku, jehož číslo najdou na modré obálce s volebními lístky, kterou dostali do poštovní schránky. Pokud ji někdo nedostal, může si o ni zažádat přímo ve volební místnosti. Tam dostane i světlou obálku, do níž vloží jeden lístek, na němž může zakroužkovat maximálně dva kandidáty, které tím upřednostní před ostatními. V místnosti se prokáže platným občanským průkazem, nebo cestovním pasem.

Kdo letos kandiduje do Evropského parlamentu a jak by volili studenti středních škol, zjišťovala datová redakce Deníku:

Eurovolby 2024 se konají od 6. do 9. června.
Zájem o evropské volby je dlouhodobě malý. Nižší účast bývá jen na Slovensku

Češi volí do Evropského parlamentu letos popáté. Tyto volby patří v Česku k těm s nižší volební účastí, v letech 2004, 2009 a 2019 se účast pohybovala lehce nad 28 procenty. Výrazné ochlazení zájmu se projevilo v roce 2014, kdy k volbám přišlo jen 18,2 procent oprávněných voličů. Tradičně bývá nejvyšší volební účast v Praze, kde je obvykle přibližně o deset procent vyšší oproti  republikovému průměru.

Kdo si vyřídil voličský průkaz, může volit v jakémkoli volebním okrsku po republice, nikoli však v zahraničí. Možná není ani korespondenční volba. Podrobnosti o postupu ve volbách Deník přiblížil ZDE.

Výsledky zveřejní, až se všude zavře

Výsledky budou moci být ve všech sedmadvaceti zemích Evropské unie, včetně České republiky, zveřejněny až poté, co se všude zavřou volební místnosti. Do té doby to členové volebních komisí musí držet v tajnosti. První výsledky se tak lidé dozví až v neděli v noci. V jednotlivých státech se totiž volí různě - od čtvrtka 6. června do neděle 9. června.

Ve čtvrtek už hlasovali lidé v Nizozemí. V pátek volí v Irsku a Česku, které má spolu s Itálií jediné dvoudenní volby. Italové budou volit od soboty do neděle a jejich volební místnosti se zavřou jako poslední - v neděli ve 23 hodin. V sobotu volí lidé například na Slovensku. Ve dvaceti evropských zemích, například Francii či Německu, pak voliči budou rozhodovat v neděli (více v tabulce).

Jak lidé v EU volí

• čtvrtek 6. 6.: Nizozemsko
• pátek 7. 6.: Irsko
• pátek 7. 6. - sobota 8. 6.: Česko
• sobota 8. 6.: Lotyšsko, Malta, Slovensko
• sobota 8. 6. - neděle 9. 6.: Itálie
• neděle 9. 6.: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko

Zdroj: EU

Očekává se, že v Evropě posílí pravice 

Podle zahraničních komentátorů by letošní eurovolby mohly změnit přeskupení sil v europarlamentu ve prospěch krajně pravicových stran. Naznačují to výsledky z domácích parlamentních voleb. „Krajní pravice vyhrála volby v Itálii a Nizozemsku, vede v průzkumech ve Francii, Rakousku a Belgii. Má podíl na vládě ve Finsku a na Slovensku. Nyní by mohla získat více než tři z deseti odevzdaných hlasů, až se bude 6. až 9. června ve 27 státech EU hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu. A mohla by se tak stát mocnou silou v Evropském parlamentu,“ informovala britská stanice BBC.

Velkým favoritem eurovoleb v Nizozemsku, kde už voliči odvolili, byla Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Podle prvotních odhadů by ale případný úspěch kontroverzního politika neměl být drtivý. „V nizozemských volbách do Evropského parlamentu zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), která získala osm mandátů, ukázaly první odhady zveřejněné veřejnoprávní televizní stanici NOS. O jeden mandát méně má krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Jak nicméně poznamenali experti, u odhadů může být chybovost až jeden mandát, a je tedy možné, že vítězné strany mohou být dvě a získat stejný počet křesel,“ uvedla ČTK.

V Evropském parlamentu vládne už několik desetiletí „velká koalice“ lidovců a socialistů, která si rozděluje klíčové funkce. Tyto volby to ale mohou změnit:

Budova Evropského parlamentu, 4. října 2023, Štrasburk, Francie.
Proč jít k volbám do Evropského parlamentu: Pravice se chystá k moci

Francouzský tisk označuje eurovolby za lakmusový papírek pro prezidentské volby v roce 2027. Těch by se opět mohla jako kandidátka účastnit Marine Le Penová (National Front), jejíž pozici pravděpodobně volby do EP posílí. „Celonárodní průzkumy nyní přisuzují její podpoře více než dvojnásobek podpory Macronovy strany Renesance, což vytváří předpoklady pro pravděpodobnou kandidaturu Le Penové v prezidentských volbách v roce 2027,“ zhodnotila agentura Bloomberg.

Tématem je i klima a Green Deal

V kampani před volbami do Evropského parlamentu rezonovala v Česku podle politologů oslovených ČTK mezinárodní témata s dopadem na Českou republiku. Byly jimi Zelená dohoda pro Evropu (tzv. Green Deal), migrace či válka na Ukrajině. Podle některých odborníků byla kampaň ofenzivní, jiní ji naopak mají za klidnější než obvykle.

Agenda Green Deal a klimatická změna jsou podle zahraničního tisku tématem eurovoleb zejména pro skandinávské země, čímž se liší od zemí východní Evropy. „Poslední průzkum Eurobarometru, který se zabýval veřejným míněním v různých zemích EU, ukazuje, že mezi jednotlivými částmi unie jsou poměrně velké rozdíly. Švédsko je jedinou zemí, kde si většina voličů myslí, že změna klimatu je nejdůležitějším problémem EU ze všech. Například ve velké části východní Evropy považují lidé za mnohem důležitější obranu,“ řekla politoložka univerzity v Uppsale Moa Mårtensson.

Dva volební dny jsou výjimka, většina států volí až o víkendu

V Česku se volební místnosti otevřou ve dva dny, v pátek a sobotu. Naprostá většina států evropské sedmadvacítky, vyjma Česka a Itálie, volí jen v jeden den a povětšinou až o víkendu. V pátek společně s Čechy k volebním urnám zamíří také Irové. Krátce před 11 hodinou odvolil v hrabství Wicklow irský premiér Simon Harris.

Irsko a Českou republiku spojují v rámci eurovoleb nejen společný volební den, ale i podobná hlavní témata, která voliče trápí. Například bytová krize nebo nelegální migrace. Toho využila řada kandidátů a postavila na tom svůj volební program.

„Desítky protiimigračních kandidátů kandidují jako nezávislí nebo jako členové mikrostran. Někteří z nich slibují, že budou bojovat proti migračnímu paktu EU a zachovají irskou kulturu. Jiní varují před spiknutím, jehož cílem je nahradit Iry novým osídlením. Podle průzkumu veřejného mínění si téměř dvě třetiny voličů přejí přísnější kontrolu přistěhovalectví," publikoval The Guardian.

Babiš odvolil v Průhonicích, na prezidenta se čekalo v Černoučku

Hned krátce po otevření volebních místností se k volbám vydal lídr Hnutí ANO Andrej Babiš. Odvolil i s rodinou v Průhonicích ve Středočeském kraji.

Do Ústeckého kraje se k volební urně vydá prezidentský pár, prezident Petr Pavel a první dáma Eva Pavlová odvolí v Černoučku na Litoměřicku.

Na otevření volebních místností čekal i předseda SPD Tomio Okamura, volil v Praze.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odvolil v kolínské Mateřské školce Bachmačská. „Tyto volby jsou důležité i proto, že letos máme dvacetileté výročí vstupu do Evropské unie,“ míní Rakušan, který podle svého vyjádření věří ve vyšší volební účast, než je zvykem. Informoval o tom Kolínský deník. Rakušan doufá v účast převyšující 30 procent. Více ZDE.

Alexandr Vondra, jednička na kandidátce koalice Spolu, odvolil v pátek 7. června v domovských Litoměřicích.Alexandr Vondra, jednička na kandidátce koalice Spolu, odvolil v pátek 7. června v domovských Litoměřicích.Zdroj: Deník/Karel Pech

Krátce po patnácté hodině v pátek odvolil lídr kandidátky Spolu a stávající europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Svůj hlas odevzdal na městském úřadě v Litoměřicích. Informoval o tom Litoměřický deník ZDE.

V pátek odpoledne vložil svůj hlas do volební urny také lídr opoziční SPD Petr Mach.

V Praze odvolila předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

V Telči v pozdním odpoledni odvolil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

V Brně volil premiér Petr Fiala (ODS).

Volby do Evropského parlamentu: Premiér Fiala odvolil v Brně, Nerudová v KuřimiVolby do Evropského parlamentu: Premiér Fiala odvolil v Brně, Nerudová v KuřimiZdroj: Deník/Jiří Sláma

Jak informoval Brněnský deník, k volbám přišel tradičně ve společnosti manželky Jany, dcery a dvou synů. Volil v budově Masarykovy základní školy Zemědělská městské čtvrti Černá, kam dorazil ve tři odpoledne. Řekl, že by si přál vyšší volební účast než v roce 2019, kdy byla 28 procent oprávněných voličů. Více ZDE

Svůj hlas v pátek odpoledne vložila do volební urny i někdejší kandidátka na prezidentku a stávající vedoucí kandidátka STAN Danuše Nerudová. Volila v jihomoravské Kuřimi.

Splněnou volební účast v pátek odpoledne ohlásil i lídr Pirátů Marcel Kolaja.

K volbám dorazil i lídr kandidátní listiny Přísaha a Motoristé Filip Turek. Na sociální síti Facebook uvedl, že je hranatá volba za ním.

Svou volbu v pátek na sociální síti Facebook zveřejnila i vedoucí kandidátka ANO, stávající místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová.

Čeští politici u eurovoleb:

V Ostravě šla volit stoletá volička

Marie Vlačušková která má 100 let odvolila ve volbách do Evropského parlamentu, 7. června 2024, Ostrava.Marie Vlačušková, která má 100 let, odvolila ve volbách do Evropského parlamentu 7. června 2024 v Ostravě.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

K volební urně v Ostravě dorazila i jedna z tamních nejstarších voliček. Bývalá primářka zubního oddělení Městské nemocnice Fifejdy Marie Vlačušková přišla v doprovodu své ošetřovatelky. Volila v budově základní školy Dvorského v Ostravě-Bělském Lese.

Informoval o tom Moravskoslezský deník. „Poprvé jsem šla k volbám po válce, v roce 1945. K volbám ale chodím pravidelně. Mám zájem o to, kdo bude zastupovat naši republiku v Europarlamentu. Samozřejmě sleduji i volby komunální,“ uvedla žena. Více ZDE.

Někde lidé volí i na nezvyklých místech. Kupříkladu v Březně u Velemína na Litoměřicku na autobusové zastávce, v ústecké části Hostovice v bývalé hospodě nebo v ústeckém Svádově na fotbalovém hřišti. V Jílovém na Děčínsku zase lidé mohou hodit hlas do urny v panelovém domě a v teplickém Gudcově v rodinném domě.

Volby v autobusové zastávce

Lidé v Ústeckém kraji volí i na neobvyklých místech, jako je autobusová zastávka v Březně u Velemína na Litoměřicku, bývalá hospoda v ústecké části Hostovice či fotbalové hřiště v ústeckém Svádově. Voliči mohou vhodit svůj hlas do urny také ve volební místnosti v panelovém domě v Jílovém na Děčínsku nebo v rodinném domě v teplickém Hudcově.

Ještě před dvěma lety mohli lidé volit v kapličce v Ludvíkovicích na Děčínsku, obec ale přesunula okrsek na městský úřad. „Volí se tu okolo 20 let. Dřív tady byla mlíkárna, pak tu byla, myslím, knihovna a pak tu byly dětské kroužky,“ řekl ČTK předseda volební komise ve Velemíně František Samseli. S tím, že dřív tam lidé volili v domku u rybníka. Na zastáce jsou česká vlajkou i vlajka Evropské unie.

Podle odhadů z celé republiky byla v pátek poměrně nízká volební účast, mnohde jen v řádu jednotek procent. O něco více lidí než jinde přišlo v Praze. Celkově se podle informací z ministerstva vnitra, které přinesla ČT24, měla páteční celorepubliková účast pohybovat kolem dvaceti procent. Přesná čísla páteční účasti teprve budou k dispozici.