Předloha předpokládá šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Senát prosadil částečnou zpětnou platnost lhůt. Nynější šestileté a delší exekuce by se tak mohly zastavovat v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. Ve sněmovní verzi by to bylo o pět let později.

Lhůty budou moci být v některých případech prodlouženy, například když je exekuce odložena. Vůbec se nebudou týkat vymáhání pohledávek například na výživném na děti.

Povinná záloha věřitele na náklady exekuce bude podle schváleného znění podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými výjimkami. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) už dříve uvedla, že částku stanoví ministerská vyhláška a bude činit nejvýše 500 korun.

Z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. Nemělo by se tak stávat, že úrok roste rychleji, než je dlužník schopen splácet.

Novela přinese omezení mobiliárních exekuci důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník bude moci odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun z nezabavitelných peněz. Možnost se bude týkat jen fyzických osob. Luxusnější věci budou zpeněžení podléhat i nadále.

Sněmovna schválila v novele dvě úpravy k zahlazení dluhů z minulosti. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Končily by také dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Předloha přinese i další změny. Snižuje penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění, zakotví povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a umožní doručování písemností týkajících se exekucí elektronicky prostřednictvím centrální úřední desky. Zabavovat se nebudou příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.

Největší změna za dvě desetiletí

Novela exekučního řádu, kterou dnes schválili poslanci, je největší změnou v exekucích za poslední dvě desetiletí, domnívá se odborník společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle. Stejný názor mají i poslanci Patrik Nacher (ANO) a Marek Výborný (KDU-ČSL), kteří se dluhovou problematikou zabývají. Poslanec Jan Farský (STAN) ale upozorňuje, že změna neřeší všechny problémy se zadlužením spojené. Podle poslance Lukáše Kolaříka (Piráti) novela nepřináší skutečnou systémovou změnu. Podle normy schválené Sněmovnou bude moci v roce 2023 začít zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí.

Schválení novely exekučního řádu uvítal Hůle ze společnosti Člověk v tísni. Na twitteru ji označil za největší změnu pravidel exekucí za 20 let. S takovým hodnocením souhlasí i poslanec Nacher, který se exekucemi dlouhodobě zabývá. "Jde o největší změny v exekucích za posledních 20 let," uvedl.

O tom, že novela přináší největší změnu v exekucích za poslední dvě dekády je přesvědčen také lidovecký poslanec Výborný. "Vyvážené řešení pro seriózního věřitele i zodpovědného dlužníka," zhodnotil přijatý návrh Výborný.

Výrazně kritičtější postoj k normě zaujal poslanec Pirátů Lukáš Kolařík. "Žádná systémová změna se bohužel nekoná," napsal na twitteru. Novele vyčítá zejména to, že splacení dluhů může u jednoho dlužníka vymáhat více exekutorů. Kolaříkem předložený návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů a na slučování dluhů, poslanci neschválili. "Budeme tak mít nadále takový systém vymáhání exekucí, který proces zdražuje, znesnadňuje dlužníkům zaplatit svoje dluhy a posílá je do šedé a černé ekonomiky," kritizoval poslanec Pirátů v tiskové zprávě.

Zavedení místní příslušnosti exekutorů včetně principu jeden dlužník - jeden exekutor považuje za úkol pro novou vládu Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení, který se podílel na připomínkování novely. Je přesvědčený, že přijaté změny přispějí ke kultivaci exekučního prostředí v Česku a pomohou vyčistit systém od marných exekucí, často zahájených za už neplatných a nelegitimních pravidel.

Podle šéfa poslaneckého klubu STAN Jana Farského (STAN) musí exekuce vést ke splacení dluhu, ne k dluhovému otroctví. "A po dnešku jsme se posunuli od otrokářství ke splácení," napsal na twitter. Zároveň upozornil, že schválení novely neznamená dosažení cíle. Řešením je podle něj možnost přijatelného oddlužení.

Novela exekučního řádu mění mimo jiné pořadí splácení dluhu. Z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. "Drobnost, která obrovsky pomůže a vlastně se nijak nedotkne práv věřitelů," zhodnotil na sociální síti změnu advokát Petr Němec.

Schválená předloha předpokládá šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let.

Věnek Bonuš z Rekonstrukce státu odhaduje, že zastavení starých nevymahatelných exekucí může dostat z bezvýchodné situace desítky tisíc lidí. "Část lidí se může přesunout z šedé ekonomiky do legálního zaměstnání," dodal Bonuš v tiskové zprávě.

Novela, kterou ještě musí podepsat prezident, přinese také omezení mobiliárních exekuci důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník bude moci odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun z nezabavitelných peněz.