Stížnost podala Exekutorská komora a skupina deseti senátorů. Vyhláška z dubna 2017 podle nich porušuje a nepřiznává exekutorům adekvátní odměnu za jejich práci, čímž údajně porušuje zásadu legitimního očekávání a práva podnikat.

Ústavní soudci však seznali, že vyhláška sleduje legitimní cíl, totiž aby náklady dlužníka nepřesáhly úměrnou mez. „Novela vyhlášky zasáhla poměrně úzký výsek odměn exekutorů. Samotného jádra práva podnikat se dotknout nemohla,“ shrnul jejich stanovisko zpravodaj David Uhlíř.

Žádný exodus exekutorů se nekonal

Ministerstvo spravedlnosti rozsudek přivítalo. Podle rezortu samotná praxe ukázala, že novela exekutorskou profesi neohrozila. „Za vše hovoří čísla – k 1. srpnu 2017 jsme měli 154 exekutorů, dnes jich je 155. K žádnému exodu ani ke ztížení vymahatelnosti práva tedy nedošlo,“ uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Návrh senátorů směřoval k tomu, aby byla zrušena ustanovení upravující minimální odměnu soudního exekutora a snížení paušální částky náhrady jeho hotových výdajů. K němu dochází v případě, že dlužník dotyčnou pohledávku řádně a včas splatí v prvních fázích exekučního řízení.

V exekuci bylo vloni 863 tisíc Čechů, přičemž více než polovina z nich měla nejméně tři exekuce. Nejčastěji se neúnosně zadlužují obyvatelé severozápadních Čech a Jeseníků, nejmenší podíl exekucí je pak na Zlínsku a na Vysočině.