„Pan prezident to uspěchal, je to porušení zavedených pravidel. Dokud nevyjíždí velvyslanec na pozici, tak se jeho jméno neoznamuje," řekl dnes Svoboda. Dopad na Kmoníčkovo působení nebo česko-americké vztahy však Zemanovo diplomatické klopýtnutí mít nebude, míní Svoboda. „Nedělá to dobrou atmosféru, nepomáhá to dobrým mezilidským vztahům. Nedělá se to, ale nemá to žádný zásadní dopad," uvedl.

Zemanův někdejší protivník v boji o prezidentskou funkci Schwarzenberg připomněl, že se Zeman podobně prořekl už v případě šéfa hradního protokolu Jindřich Forejta. „Je to velice neobvyklý postup, který ale už pan prezident jednou udělal, když zvěstoval, že pan Forejt bude velvyslanec ve Vatikánu," řekl Schwarzenberg. „Samozřejmě je to nezdvořilé, než dotyčný stát souhlasí s tím, koho k němu pošleme," dodal.

Vyslovení souhlasu

Podle pravidel platných v Česku nového velvyslance navrhuje ministr zahraničí vládě a po schválení je návrh předložen prezidentovi. Ten velvyslance jmenuje. Údaje o něm jsou pak odeslány přijímající zemi, která v řádu týdnů až měsíců vysloví souhlas (agrément); jeho odepření je výjimečné. Až poté je podle zvyklostí obvyklé zveřejnit jméno nového velvyslance.

Podle Svobody nelze očekávat, že by Kmoníček agrément v USA nedostal. „Odmítnutí je projev zásadního nepřátelského vztahu mezi zeměmi, to si vůbec nedokážu představit, že by USA nedaly agrément Hynku Kmoníčkovi," řekl Svoboda.

Schwarzenberg Zemana kritizoval také za to, že označil svého favorita v amerických prezidentských volbách. „Do stejného soudku patří, že hlava státu se vyjadřuje k volební kampani v jiné zemi," míní Schwarzenberg. Zeman řekl, že by podpořil republikánského kandidáta Donalda Trumpa, protože mu jsou bližší jeho názory na migraci a na boj proti takzvanému Islámskému státu než názory protikandidátky Hillary Clintonové. „Když bude Clintonová zvolena, její okolí samozřejmě bude mít v paměti, že pan prezident podpořil Trumpa, takže to bude mít své následky i pro nebohého velvyslance," řekl Schwarzenberg.