„Neumím si představit, že by vznikla nová vláda ODS, TOP 09 a LIDEM s novým premiérem. Proti současné vládě Zeman vystupoval už v průběhu prezidentské kampaně," řekl Outlý. Pravděpodobnější podle něj je vznik úřednické nebo poloúřednické přechodné vlády, rozpuštění Sněmovny a volby před řádným termínem.

Na přechodnou vládu, jejímž úkolem by bylo vytvoření návrhu státního rozpočtu, by hlava státu chtěla mít vliv, zamýšlel se Outlý. Mohly by v ní ale mít své zastoupení i strany, dodal.

Pasivnější role

Politolog Miroslav Mareš řekl, že současné koaliční strany budou chtít spíš vládnout dál v novém složení, budou se snažit získat nejmíň 101 potřebných hlasů. To je podle Mareše nyní výhodnější i pro stranu TOP 09, která promrhala možnost využít pro dřívější předčasné volby popularitu svého šéfa a prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga, i pro nejmenší vládní stranu LIDEM, která vznikla odštěpením od VV. Je ale také možné, že část TOP 09 variantu nové vlády současné koalice už odmítne, dodal Mareš. Pokračování koalice je podle Mareše reálnější, pokud Zeman zvolí pasivnější roli. V případě aktivního Zemanova vstupu by očekával předčasné volby.

Dnes večer odstoupí premiér Petr Nečas (ODS) po skandálu kolem své šéfky kabinetu Jany Nagyové, která je ve vazbě. Při policejní akci, která začala minulou středu, policisté zasahovali na řadě míst včetně úřadu vlády či ministerstva obrany a také u kontroverzních podnikatelů Iva Rittiga a Romana Janouška nebo někdejšího státního zástupce Libora Grygárka. Kvůli podezření na korupci a zneužití pravomocí úřední osoby bylo zadrženo devět lidí a osm z nich obviněno, kromě Nagyové například exposlanci ODS Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr nebo šéf Vojenského zpravodajství Milan Kovanda.