Na zdraví lidí to přitom vliv nemá. Češi se dožívají o čtyři roky kratšího věku než Skandinávci. Co s tím? Podle expertů z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHeta) by se měla zvýšit spoluúčast. Stačilo by ji navýšit o desetinu, tedy o 400 korun na pacienta ročně, a čerpání péče by se snížilo o 2 procenta. To znamená úsporu téměř tři miliardy ročně.

Čtěte také: Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

„Podle různých studií a našich propočtů má spoluúčast pacientů výrazný vliv na čerpání péče. Kvalita zdraví lidí se přitom nemění," uvádějí experti z iHeta Tomáš Mlčoch a Tomáš Doležal. Vyšší spoluúčast totiž podle nich přiměje lidi o své zdraví pečovat. Nedbalost se může prodražit.

Kolik peněz jsme dali na léčbu.

Hezky se to podle nich ukázalo na statistice, která mapuje návštěvy českých pacientů u lékaře. Než se zavedly regulační poplatky, zašli lidé ke svému lékaři téměř třináctkrát ročně. Po zavedení poplatků ale začal počet návštěv klesat, až se roce 2011 zastavil na jedenácti kontaktech ročně. Po nástupu sociální demokracie se vše zase vrátilo do starých kolejí.

„Vyšetření se znovu začala poskytovat duplicitně na různých úrovních, aniž by za to někdo nesl finanční odpovědnost," vysvětlují experti.

Nedbalost se prodraží

Zdravotní stav obyvatelstva se přitom nezlepšil. Naopak. „Počet případů pracovní neschopnosti vzrostl během jediného roku o více než 16 procent na 1,5 milionu," uvádí ročenka Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2015.

Podle Tomáše Doležala rostly hlavně výdaje na cukrovku a další civilizační choroby, za které si mohou lidé sami, protože o sebe nepečují. „Náklady na léčbu diabetu 2. typu už tvoří 10 procent všech nákladů na zdravotní péči," dokládá konkrétním číslem Doležal.

Z úst jednotlivých zákonodárců a potenciálních ministrů zdravotnictví už proto zaznívají plány na nové navýšení spoluúčasti. „Je nezbytná. Určitě ale nelze jít cestou někdejších poplatků. Osobně bych navrhoval spíš zavést takzvané nominální pojištění – z dnešních 13,5 procenta by se jako nominální složka mohlo vydělit půl procenta, se kterým by pak mohly pojišťovny pracovat," řekl třeba Adam Vojtěch, který by v případě volebního úspěchu hnutí ANO mohl být šéfem resortu.

Nepřehlédněte: Muž se zřítil ze Sněžky. Vrtulník u něho nemohl kvůli mlze přistát

Peníze navíc jen od zdravých

Pokud by byl pojištěnec uvědomělý a chodil na preventivní prohlídky, částka by se snižovala. Naopak pokud by o své zdraví nepečoval, zvedla by se. „Současně bych lidem umožnil připlatit si za nadstandard," doplnil Vojtěch.

Spoluúčast by zavedl i exministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger. „Začali bychom asi nadstandardem, vytvořili bychom i prostor pro připojištění. Do systému by tak tekly peníze od zdra-vých lidí. Nechtěli bychom vybírat peníze od nemocných, od toho se v celé Evropě upouští. Není to sociální," uvedl Heger.

Prezident Miloš Zeman zase nedávno prohlásil, že by vrátil stokorunové poplatky za den v nemocnici. „Taková částka nikoho nezabije," řekl. Naopak sociální demokracie se zvyšováním spoluúčasti ani po volbách nepočítá. Podle současného ministra Miloslava Ludvíka (ČSSD) na to lidé v Česku nemají.

Nepřehlédněte: Záhadná smrt v boleslavské nemocnici. Podezřelá ošetřovatelka je ve vazbě