„Zatím nemám potřebné podklady, takže až je budu mít, tak teprve budu rozhodovat, jak budu postupovat dál," uvedla Petrášová. O jaké podklady jde, ale nechtěla upřesnit. S největší pravděpodobností půjde o zdravotní dokumentaci obviněného, u obdobných případů totiž bylo v minulosti stíhání zastavováno nejčastěji právě ze zdravotních důvodů.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) viní bývalého prokurátora působícího v Kralupech nad Vltavou z toho, že v dubnu 1953 věděl o rozhodnutí komise okresního národního výboru směřující k vystěhování rodiny zemědělce Václava B. z obce Újezdec.

„S tímto rozhodnutím byl minimálně srozuměn, neboť proti tomu nezakročil prostředky danými mu institutem všeobecného dozoru podle zákona č. 65/1952 Sb. o prokuratuře, čímž měl nesplnit povinnost vyplývající z pravomoci okresního prokurátora v úmyslu způsobit jinému závažnou újmu pro jeho politické přesvědčení, přičemž k protiprávnímu vystěhování rodiny došlo dne 28. května 1953," citoval z usnesení o zahájení trestního stíhání mluvčí ÚDV Jan Srb. Podle něho jej policisté stíhají také kvůli dalšímu skutku – prý věděl i o vystěhování další rodiny v obci Dřínov.

Trest až deset let

Pokud státní zástupkyně obžalobu podá, pětaosmdesátiletému muži bude hrozit za zneužití pravomoci od dvou do deseti let vězení. Dosud byl pravomocně odsouzen za Akci K pouze bývalý předseda místního národního výboru Ladislav Nakládal, který od soudu v roce 2011 odešel s osmnáctiměsíčním podmíněným trestem.

Komunisté prováděli vysídlování „vesnických boháčů" v letech 1951 až 1954 na základě výnosu tří tehdejších ministrů z 22. října 1951 – bezpečnosti, vnitra a spravedlnosti. Podle tehdejších směrnic byli členové rodiny zemědělce, kteří s ním žili ve společné domácnosti v den zahájení trestního stíhání, přesídleni na přikázaný statek, který byl pro ně pracovištěm i bydlištěm, i když zákaz pobytu nebyl vysloven v trestním nebo správním řízení. Deportované rodiny, které se musely stěhovat většinou do vzdáleného kraje, žily pod dohledem a nesměly se vzdalovat z určeného místa. Jejich majetek propadl státu.

O přemisťování rodin tehdy rozhodovaly zvláštní komise při okresních národních výborech. V průběhu Akce K, která způsobila rozvrat venkova a vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost a která měla vyústit v likvidaci selského stavu, bylo vysídleno podle odhadů 3000 až 4000 „rodinných celků".