Bárta získal v tajných volbách 46 z 57 odevzdaných hlasů, oznámila senátorům místopředsedkyně senátní volební komise Hana Doupovcová (ČSSD). Ve Sněmovně Bártu nominoval poslanecký klub TOP 09 a Starostové, a o jeho úspěchu v Senátu s levicovou většinou se proto spekulovalo.

Senát ale podle svého předsedy Milana Štěcha (ČSSD) Bártovým zvolením prokázal, že je připraven schválit kandidáty, kteří požívají všeobecné autority a vážnosti. Pokud Sněmovna dodá dalšího podobně kvalitního kandidáta, Senát bude postupovat stejně, uvedl Štěch.

Činnost ústavu, který má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců. Naposledy loni způsobilo rozruch odvolání ředitele Daniela Hermana, jehož rada ÚSTR následně bez soutěže nahradila na přechodnou dobu Pavlou Foglovou. Rada uvedla, že nebyla spokojena s prací Hermana. Herman, který je nyní poslancem KDU-ČSL a ministrem kultury, ale tvrdil, že odvolání bylo politicky motivované.

Infiltrace komunistů

Letos oznámila Platforma evropské paměti a svědomí, že pozastavila členství ÚSTR, který je jejím spoluzakladatelem. Podle platformy je důvodem mimo jiné údajná infiltrace komunistických pracovníků do ústavu. ÚSTR nakonec minulý měsíc rozhodl sám opustit tuto organizaci, která působí v jeho pražském sídle a sdružuje podobné organizace ze zahraničí.

Ústav dal podle senátorů ODS tímto „demonstrativním vystoupením na vědomí, že nehodlá na mezinárodním poli spolupracovat na odhalení zločinů totalitních režimů". ODS chtěla tento odchod projednávat na nynější schůzi horní komory, její návrh byl ale odmítnut. Podle Štěcha by bylo jednání nepřipravené a tendenční, neboť zástupci ÚSTR o projednávání nebyli informováni.

„Máme zájem, aby situace v ÚSTR byla stabilizovaná, ale na druhou stranu nechceme, aby ÚSTR byl nástrojem politických ataků a bojů," uvedl Štěch. Situaci v ústavu bude věnováno veřejné slyšení, které má být 3. června už za účasti nového ředitele ÚSTR, jenž má být vybrán koncem dubna.