Jaro nejteplejší za poslední desítky let, k tomu zmrzlá úroda, povodně, nadprůměrně teplý únor. Jsou to projevy klimatické změny?
Všechny tyto extrémy bývaly i v minulosti. Klimatická změna nevytváří nové počasí nebo jiné extrémy. Ale tyto extrémy bývají častější a i intenzivnější. A také častěji se nám stává, že se objeví několik v jednom roce.

close Klimatolog Pavel Zahradníček info Zdroj: Deník/Eliška Koukalová zoom_in Klimatolog Pavel Zahradníček Počasí bylo v posledních týdnech „aprílové“ teplo, chladno. Je toto důsledek klimatických změn?
V letních měsících není nic výjimečného, když jsou často bouřky. Tedy že během krátké chvíle intenzivně zaprší a poté je zase slunečno a teplo. Nedefinoval bych proto současné počasí jako aprílové a něčím výjimečné. Teploty máme naopak v posledních týdnech relativně stabilní.

Nejsou výjimečné ani projevy v podobě nyní dosti častých výskytů krupobití, silných bouřek, ale i tornád?
Opět nejde o žádné nové extrémy, které bychom v naší oblasti neznali. Ale kvůli tomu, že v atmosféře je vlivem oteplování více energie nebo vodní páry, jsou tyto projevy silnější.

Roste počet těchto extrémních projevů?
U některých jevů, jako je například tornádo, nejsme schopni momentálně říct, jestli jejich četnost roste. Na to nemáme dostatek dat. Pro zajímavost - první doložené tornádo na našem území již zaznamenal Kosmas ve své kronice. Co jsme schopni dobře popsat je množství povodní nebo období s výrazným suchem. A oba tyto extrémy byly v posledních 30 letech rekordní v porovnání s klimatem posledních 500 let. U sucha máme dokonce možnost porovnat to až do doby římské.

Musíme se tedy v Česku připravit na to, že přívalové srážky, bouřky a podobně budou silnější než v předchozích dekádách?
Podle klimatických modelů se předpokládá, že v České republice bude dnů s vyšším úhrnem srážek, a to nad 10 milimetrů a více, přibývat, a to zhruba o čtyři až šest procent. Pro každou lokalitu si to může jakýkoliv uživatel ověřit na adrese www.climrisk.cz, kde jsme zpracovali výstupy klimatických modelů a různé typy extrémů. Ale celkově se předpokládá, že projevy počasí budou silnější.

Jaké jsou scénáře dalšího vývoje klimatu u nás?
Klimatické modely předpokládají i v té nejchladnější variantě, že bude nadále docházet k postupnému oteplování. V polovině století se podle nejpravděpodobnějšího scénáře Česko oteplí o zhruba dva stupně Celsia. Ke konci století to pak bude už lehce přes tři stupně Celsia.

Jak ovlivní život v České republice i pozvolný nárůst teplot?
Postupné změny nás už výrazně ovlivňují. Za 60 let nám stoupla teplota vzduchu o více než dva stupně Celsia a hlavně v posledních deseti až patnácti letech lze projevy změny klimatu vnímat naplno. Navíc jsou velmi podobné tomu, co nás čeká nadále v budoucnosti, a to ještě ve vyšší míře. Tedy jednoduše se dá udělat rekapitulace posledních let, podívat se na dopady v daném místě a to očekávat i nadále v horší variantě.

Co bude jedním z největších důsledků oteplování?
Jedním z významných negativních dopadů oteplování je logicky i růst horkých dnů v letním půlroku. Typickou charakteristikou pro naše oblasti je takzvaný tropický den, což znamená, že teplota vzduchu dosáhne aspoň 30 stupňů Celsia. Pokud je těchto dnů více za sebou, nastává takzvaná horká vlna. Ta bohužel neblaze působí na lidské zdraví a také na přírodu. Například v roce 2022 způsobily horké vlny jen v Evropě kolem 60 tisíc nadúmrtí u lidí.

O kolik je tropických dnů více než v minulosti?
V období 1981 - 2010 se objevovalo v průměru za celou republiku sedm tropických dnů za rok. Logicky v nižších polohách to bylo podstatně více než na horách, kde se tyto dny vyskytují sporadicky. V polovině století by podle nejpravděpodobnějšího scénáře mělo dojít k nárůstu na 22 dnů, tedy na trojnásobek. V nejpesimističtějším scénáři by byl průměr za rok okolo 32 dnů. Ke konci století by se mohlo vyskytovat v průměru 23 až 43 tropických dnů za rok, což je nárůst v rozmezí třikrát až šestkrát více. Pokud by došlo k variantě s výrazným omezením skleníkových plynů, těchto dnů bude v průměru jen 14 za rok, což je již jen mírně vyšší číslo, než nyní pozorujeme.

| Video: Youtube

Hrozí kvůli oteplování častější sucho i když bude více pršet?
Na vlhkost půdy má vliv kromě množství srážek, teplota vzduchu a samozřejmě druh půdy či vegetace nad ní. Vzhledem k tomu, že nám roste teplota vzduchu, dosti významně se zvyšuje výpar. Takže i když více zaprší, ale poté přijde epizoda s nadprůměrnými teplotami vzduchu, voda z povrchové vrstvy do čtyřiceti centimetrů, kde hodně rostlin bere vláhu, opět začne vysychat. V minulosti za sucho většinou mohlo nějaké období, kdy méně pršelo. Nyní je aspoň z poloviny příčinou teplota vzduchu.

Je změna klimatu pouze důsledkem lidské činnosti?
Podle zprávy IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change -  Mezivládní panel pro změnu klimatu - pozn. red.) tomu tak je. Přirozené faktory, které ovlivňují změnu klimatu, jsou nyní spíše v neutrální nebo slabě ochlazující fázi. Tedy bez člověka by se planeta nyní neoteplovala.

Co by se stalo kdybychom změnu klimatu neřešili?
Pokud se nám nepodaří zmírnit tempo nárůstu teplot vzduchu, v nejpesimističtější variantě s malou mírou pravděpodobnosti se může Česko oteplit i o více než pět stupňů Celsia. Naopak pokud se budeme snažit dělat vhodná opatření a podaří se nám snížit množství antropogenních skleníkových plynů, mohlo by dojít k oteplení „jen“ o 1,4 stupně Celsia oproti období 1981 - 2010. To by se pak klima vesměs vrátilo k aktuálním podmínkám.

Děláme v Česku dost pro to, abychom s klimatickými změnami dokázali vyrovnat?
Zatím se o opatření spíše více mluví, než dělá. Nějaké plány různé oblasti připravují, ale vizi nebo jednoznačnou cestu příliš nevidím. V rámci projektů máme spočítané různé varianty vývoje zemědělství nebo hospodaření s vodou, ale je otázka, jak se tyto opatření dostanou rychle do praxe nebo jestli vůbec.

Nastane podle vás v budoucnu „bod zlomu“, kdy se zastaví oteplování planety?
Je to trend, který jsme schopni zvrátit. S tím počítají i klimatické modely, když počítají s předpokladem velkého snížení množství antropogenních skleníkových plynů. V takovém případě jsme schopni se vrátit k současnému klimatu.