Fajtův právník možnost stažení žaloby avizoval už dříve s tím, že klient se chce především soustředit na jinou svou žalobu přímo napadající nezákonnost prezidentova rozhodnutí.

Ve stažené správní žalobě se Fajt u soudu domáhal ochrany před Zemanovým údajným nezákonným zásahem. Porušení práva spatřoval kunsthistorik v tom, že mu prezident své rozhodnutí o nejmenování profesorem nedoručil. Domáhal se proto toho, aby soud potvrdil, že tento postup byl nezákonný, a aby prezidentovi uložil povinnost toto opomenutí napravit.

Zeman nepodepsal Fajtův jmenovací dekret na jaře 2015 společně s dekretem pro fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. Ve Fajtově případě argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele galerie. Podle Zemana si tak Fajt řekl o úplatek. Kunsthistorik označil argumenty za nepravdivé a manipulativní.

Ve své "hlavní" žalobě proti nezákonnosti Zemanova rozhodnutí Fajt tvrdí, že prezident nemohl z hlediska ústavy postupovat jinak, než ho profesorem jmenovat. "Zákon o vysokých školách hovoří jasně: prezident jmenuje na návrh vědecké rady a nemá možnost rozhodnout negativně (…). Navíc to rozhodnutí nebylo kontrasignováno, což také musí být," řekl už dříve ČTK Fajtův právník Miroslav Bělina.

Obdobnou žalobu podal i Ošťádal. Zatím není zřejmé, kdy se pražský městský soud bude žalobami věcně zabývat.

Každý z mužů Zemana dříve zažaloval i za nečinnost a spor dotáhli až k Ústavnímu soudu, kde však fyzik se svou stížností neuspěl, a Fajt proto tu svou stáhl. Zamítnutí stížnosti zdůvodnili ústavní soudci tím, že Zeman nezůstal nečinný, protože své rozhodnutí po čase oznámil v dopise tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček tehdy uvedl, že rozhodnutí o nejmenování profesorem ve správním soudnictví přezkoumatelné je, avšak musí se zvolit správný typ žaloby.