Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fastfoody konkurují jídelnám

Pelhřimov - Doba je uspěchaná. Nestíháme nic, natož se v klidu najíst. Kdo pomůže? Rychlé občerstvení neboli fastfood.

8.11.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Něco uchopit a jít. Trend, který zakořenil i v maloměstě. V šestnáctitisícovém Pelhřimově právě otevřeli pátou „rychlou” provozovnu. „První týden to ještě nebylo s návštěvností nic moc, zákazníci nás neznali. Nyní jich chodí den ode dne víc,” potvrdil náklonnost obyvatel města k jídlu zabalenému v ubrousku Miroslav Matějka z fastfoodu jménem Fritúr.

Ten hodlá opřít svůj úspěch o širokou nabídku baget čerstvě plněných gyrosem a také o nezvykle štědrou otevírací dobu. Ve všední den vás obslouží do deseti večer, o víkendu dokonce do dvou ráno. Jak ale upozornil „otec” pelhřimovského rychlého občerstvení Pavel Havelka, tohle podnikání dávno není žádný zlatý důl.

"Zdejší trh už je doopravdy plný. Pokud chcete stavět na kvalitních surovinách, marže je minimální. Nemít k tomu zavedenou jídelnu, možná bych s tím už sekl,” řekl Havelka, který usmažil první pelhřimovský hamburger před dvaceti roky.
S jídlem bez čekání si navíc hravě poradí i trojice tamních asijských restaurací či bister. Pizzu do ruky nabízí jakožto jeden z mála zaručeně výdělečných artiklů také dvojice pekařství.

K obědu hranolky

Rychlé občerstvení v sobě skrývá jedno nebezpečí. Totiž že do jeho oken stále častěji zvědavě nakukují děti, pro něž se kaloricky vydatné a hojně solené jídlo krajně nehodí. „Už jsme si všimli pár případů, že děti mají přihlášené obědy, ale nechodí na ně. Rodiče netuší, že si jejich potomci denně dávají hranolky s kečupem. Polední jídlo je pro ně přitom důležité,” potvrdila Jitka Sobotková z největší školní jídelny ve městě.

„Předejít tomuhle je strašně složité. Samozřejmě, že si člověk v jídelně všimne dětí, které do oběda sotva zobnou a hned odnášejí tác. Pak utíkají rovnou k občerstvení vedle u kina či ke stánku naproti soudu. Pokud na to děti ty peníze mají, těžko je od toho odradíme,” pokrčil rameny ředitel základní školy Krásovy Domky Pavel Rafaj. A to prozatím v Pelhřimově nemá svoji provozovnu ani jeden nadnárodní fastfoodový řetězec. Každý z nich láká ve své nabídce na takzvané dětské menu. A kvůli dárkové hračce sní dítě sendvič, i kdyby mu třeba sebevíc nechutnal. A to většinou nehrozí.

Fastfood není špatný. Ale jen jednou za čas

Sůl nad zlato, říká se. Všeho ale moc škodí, a v takzvaném rychlém občerstvení je jí více než dost, zdůrazňuje v rozhovoru koordinátorka podpory zdraví při pelhřimovské nemocnici Pavlína Fridrichovská.

Čemu přisuzujete zvyšující se zájem o rychlé občerstvení?
Žijeme v hektické době. Životní styl se zrychluje, lidé mají stále méně času, tak sáhnou po fastfoodovém jídle. Někdy ale hraje roli i jejich určitá pohodlnost. Horší je, že se těmito pochutinami stále častěji živí i jejich děti. To je doopravdy znepokojující.

Co považujete za největší problém z výživového hlediska?
V první řadě je to přemíra soli. Rychlé občerstvení má taktéž vysoké kalorické hodnoty. Třeba takový párek v rohlíku má 990 kilojoulů, což je poměrně dost. Pro srovnání, školou povinné dítě má mít ke svačině jídlo vydatné za nějakých šest set kilojoulů. Pokud hodně sportuje, až osm set. Problém ale představuje i hojně používané bílé pečivo. Anebo si vezměte další hit, smažený hermelín. Ten má 2600 kilojoulů. Sám o sobě, bez hranolků a koly. Zkrátka, samé tuky a sacharidy.

Každý si ale čas od času něco méně zdravého dopřeje. Co s tím?
Jednou za čas to nevadí, z fastfoodu se ale nesmí stát hlavní či dokonce trvalý způsob přísunu potravy. A pokud už si někdo něco dá, rozhodně by měl koukat na kvalitu daného jídla. Vhodnější je maso kuřecí než jakékoliv jiné, k tomu to chce pořádnou porci zeleniny. A třeba víme, že nadnárodní fastfoodové řetězce vyrábějí zmrzliny z tuků rostlinného původu, což také hraje roli. Ale znovu zdůrazňuji, hodí se to jednou za čas.

Sama jste zmínila, že rychlé občerstvení láká stále více děti. Není zarážející právě tohle?

Pro ně to představuje lákadlo. Jakýsi trend. Zatímco my jsme si nosili s sebou do školy chléb se sýrem, dneska děti dostávají od rodičů na svačinu peníze. Nemusí to být pokaždé jen fastfood, školní automaty plné sladkostí, to je úplně to samé zlo, jenom v bledě modrém balení.

Mnozí školáci do sebe ke všemu tlačí hamburgery a hranolky skoro každý den, navíc často místo oběda.

To je to úplně nejhorší. Tady prevence selhává, i proto pořádáme ve školách týdny zdraví. Současný životní styl dětí je krajně nezdravý. Převažují sedavé koníčky, pohyb dnes moc nefrčí. Zásluhou toho narůstá obezita. Přitom se sluší dodat, že třeba v takových školních jídelnách najíždějí na zdravější stravu. Vaří kaloricky i obsahově vyvážená jídla, ve zvýšené míře používají zeleninu, ovoce, luštěniny.
Zkrátka všechno, co prospívá zdárnému vývinu dítěte. Jenže právě tohle mu dnes zrovna moc nechutná. Hrozně moc bude záležet na výchově, jak se k tomu postaví rodiče.

Autor: Michal Vítů

8.11.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
4 8

Jedovatý nikotin. E-cigaretou se přiotrávily desítky lidí

Angela Merkelová poté, co padla "Jamajka".
3 18

"Jamajka" klesla ke dnu, Německo míří k předčasným volbám

Výměnu pěti Čechů za Fajáda vyjednal Pelikánův bratr. Sloužil i jako pojistka

Výměnu libanonského agenta Alího Fajáda za pětici Čechů unesených v Libanonu vyjednal arabista a starší bratr ministra spravedlnosti Petr Pelikán. O výměně nejen vyjednával, ale při výměně také vyčkával v Bejrútu jako pojistka pro tamní vládu. Píše o tom server Aktuálně.cz na základě informací od čtyř vysoce důvěryhodných zdrojů. 

Ve školách chybějí kuchařky. Za pár let nebude mít dětem kdo vařit

Nízký plat a příliš tvrdá práce. Důvodů, proč se nikdo nehrne pracovat do školních jídelen, je mnoho. Situace se v metropoli navíc v posledních letech výrazně horší. „Už dva roky hledám vyučenou kuchařku. 

Havlovo planoucí srdce a tvrdý alkohol v Dukovanech: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 18. až 19. listopadu 2017.

AUTOMIX.CZ

Muž zapomněl, kde zaparkoval svoje auto. Našel ho po 20 letech

Stane se vám, že zapomenete, kam jste dali své klíče. Stane se vám, že zapomenete, kam jste dali svůj mobil. To však nic není ve srovnání s jistým řidičem z Německa, který před dvaceti lety zapomněl, kde zaparkoval své auto, a „našel“ ho až nyní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT