Před zapomínáním na minulost varovala také místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, na bagatelizaci komunistických zločinů upozornil starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (Strana zelených).

Fialovi vadí výroky současných komunistů, kteří tvrdí, že Horáková se dobrovolně přiznala. „Takové výroky jsou důkazem, že metody komunistů se změnily, ale mentalita se nezměnila vůbec,“ řekl. Uvedl, že vinu na současném stavu mají nejen komunisté, ale také nezodpovědní ústavní činitelé, kteří je zvou k moci.

Podobný názor vyjádřila Horská. „Dnes by se jí na naší zemi nedívalo lehce,“ řekla o Horákové. „Byla přesvědčivá, pravdivá, rozeznala prolhanost komunistického režimu,“ uvedla o popravené političce. Zmínila také to, že prokurátorka, která se podílela na její justiční vraždě, dostala milost a vinu necítí.

Podle náměstka ministra spravedlnosti Petra Jägera případ Milady Horákové ukázal, jak křehké je demokratické zřízení, a jaké dopady má to, když se soudci a další představitelé justice stanou loutkami v předem zrežírovaném divadle. Uvedl, že o procesu s Horákovou tehdejší režim vydal knihu v nákladu 140 tisíc výtisků.

Jednotlivé výpovědi v ní ale byly změněné či vypuštěné. „Tehdejší režim si uvědomoval sílu zmanipulované informace,“ řekl Jäger. Důraz na kritické hodnocení informací je podle něj dnes opět důležitý.

Milada Horáková byla popravena po vykonstruovaném procesu 27. června 1950 krátce po půl páté hodině ranní v areálu Pankrácké věznice. Spolu s ní byli popraveni tři muži, odsouzení v tomtéž procesu. Horáková se stala jedinou ženou popravenou v 50. letech po odsouzení v politickém procesu.

Jak ČTK řekl historik Vězeňské služby Aleš Kýr, na stejném místě jako Horáková bylo popraveno 165 odpůrců komunistického režimu, dalších 12 na později zřízeném popravišti na jiném místě Pankrácké věznice. Ostatky mnohých z nich se nedochovaly. "Zničeno bylo 49 uren," řekl Kýr. Pravděpodobně byly vysypány a smíseny s hlínou v areálu věznice.