Pálení čarodějnic v 19. století ani vzdáleně nepřipomínalo fanatismus, se kterým byly vedeny čarodějnické procesy o několik století dříve. Přesto byly zvyky stále zaměřeny na obranu proti neplechám, které měly čarodějnice působit. A protože lidé věřili, že čarodějnice žijí mezi nimi, bylo nutné jim zničit dopravní prostředek – košťata.
„Již týden před pálením musí hospodyně bedlivě opatrovat všecka košťata. Jinak by je ztratila, jako když do vody hodí,“ poznamenal před sto lety kulturní historik a etnograf Čeněk Zíbrt v díle Český lid. Přímo z domů a zápraží je kradla omladina a aby dobře hořela, natírala je smolou, dehtem nebo sádlem hořlavými látkami. I ty se pokoutně z domácností ztrácely.
Oslava pálení čarodějnic začínala 30. dubna se západem slunce a hlučným průvodem vesnicí. Chlapci brali do rukou biče, různá ruchadla, sekerky, železa a kosy, kterými bili do škopků, věder a na vrata a dělali rámus. Dobové dokumenty hovoří i o tom, že děti při průvodu napodobovaly létání na pometlech a utahovaly si ze starších dam, které zvaly na sněm. Průvod se poté vydal na vrch nebo horu, kde se košťata spálila. Obvykle pak následovaly zpěvy, tanec a skákání přes ohnivé fatry.
Celá slavnost trvala do půlnoci. V některých regionech měli údajně o půlnoci sedat hoši nazí na koně a vyhlížet čarodějnice na křižovatkách cest. Pálení čarodějnic bylo v moderní společnosti měst 19. století často terčem kritiky. Církev to odsuzovala jako pohanskou veselici, mnohem více to ale vadilo úřadům kvůli bezpečnosti.
Národní listy informují o dubnu 1867 kdy policie za zakázané rozdělávání ohňů zatkla čtrnáct lidí. O necelých čtyřicet let později pražští radní kývli na zákaz oslav na popud výzvy starších dam, kterým se nelíbilo, že jsou 30. dubna terčem posměchu. Obavy ale byly na místě. Například v roce 1903 v Krásné Lípě došlo k úmrtí patnáctiletého chlapce, který rovnal na táboráku nádobu s dehtem. Jenže ji převrhl, fatra vzplála a on s ní.
Ovšem opatrnost je na místě i dnes. Hasičská pravidla jsou k rozdělávání velkých ohňů stále přísná. „Hasiči doporučují hlásit předem přes internet pálení čarodějnických ohňů, u právnických osob je to dokonce povinnost,“ vysvětlila mluvčí hasičského sboru Martina Götzová. Pokud to neudělají, hrozí jim pokuta až půl milionu. Sankce čeká i ty, kteří oheň nezabezpečí, a to až do 25 tisíc korun.