„Píší o mně Financial Times," pyšnil se Andrej Babiš v lednu. Dnes o bývalém ministrovi financí píší znovu. A není se čím chlubit.

„V zemi je příliš mnoho novinářů, měli by se likvidovat," informuje britský list o nepovedeném vtipu prezidenta Miloše Zemana při setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v Číně.

V regionu se daří autoritářským lídrům jako je maďarský prezident Viktor Orbán a bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński. Česká politika, ta je pro Financial Times zajímavá nejenom kvůli dovádění Zemana.

V říjnových volbách má totiž velkou šanci odstupující ministr financí Andrej Babiš, jeden z nejbohatších českých byznysmenů, který v roce 2012 založil své hnutí nespokojených občanů ANO.

Před parlamentními volbami v roce 2013 koupil novinářský dům Mafra, který vydává Lidové noviny a Mladou frontu DNES. Díky tomu pak jeho ANO získalo ve volbách druhý post s 18,7 procent hlasů. Tím začal problém střetu zájmů v české politice. Nedávno zveřejněné nahrávky, ve kterých úkoluje novináře, jak psát o korupci, spustily koaliční krizi, jež donutila Babiše post ministra financí opustit.

Babiš použil podobnou strategii jako Donald Trump a Silvio Berlusconi – využil svého úspěchu v podnikání v politice. Hnutí ANO se sice vyhýbá ideologiím, ale nahrazuje je populismem a vágními technokratickými prohlášeními, ve kterých slibuje „napravit stav věcí".

List si dále všímá hlavní stopy české ekonomiky, která po Babišovi zůstane – EET, jež má zabránit daňovým únikům malých obchodníků.

Problém Babiš ale není jen střet zájmů a vlastnictví médií

V únoru 2017 Babiš formálně odešel z čela svého konglomerátu Agrofert, který má průměrný roční obrat asi osm miliard euro. Se svými 30 tisíci zaměstnanci je to největší zaměstnavatel soukromého sektoru. Díky jeho aktivitám v zemědělství a obnovitelných zdrojích dostává obrovský objem veřejných dotací. Například v roce 2015 obdržel více než 30 milionů euro.

Na povrch vyplouvají ale také Babišovy staré průšvihy. Čas od času o nich psal například německý Der Spiegel, nebo americký Foreign Policy. Jméno Andrej Babiš se například objevilo na seznamu agentů STB. Moc škody mu nezpůsobilo ani zjištění, kdy v roce 2012 využil právní mezery, aby nemusel platit daně z majetku přesahující 50 milionů euro. České právo totiž v té době považovalo výnosy z jednotlivých cenných papírů za něco jiného, než příjmy z akumulovaných podílů. Agrofert podle Babišových instrukcí totiž vydal velký počet korunových dluhopisů, které nezdaněné Babiš koupil.

Babiš je proti zavedení eura a proti další integraci Česka do evropských struktur, navzdory členství ANO ve skupině federalistů Alde v Europarlamentu.

Za největší hrozbu tak ekonomický list považuje dvě věci. Prezidenta na straně Kremlu a bezprecedentní kombinaci politické a ekonomické moci Babiše. Země tím riskuje izolaci v rámci Evropy v době, kdy probíhají důležitá rozhodnutí o budoucnosti kontinetu.

Více znepokojivá je však otázka, jak moc pevně je země po třiceti letech po pádu komunismu spojena se západní Evropou.