„Píší o mně Financial Times," pyšnil se Andrej Babiš v lednu. Dnes o bývalém ministrovi financí píší znovu. A není se čím chlubit.

„V zemi je příliš mnoho novinářů, měli by se likvidovat," informuje britský list o nepovedeném vtipu prezidenta Miloše Zemana při setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v Číně.

V regionu se daří autoritářským lídrům jako je maďarský prezident Viktor Orbán a bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński. Česká politika, ta je pro Financial Times zajímavá nejenom kvůli dovádění Zemana.

Miroslav Kalousek
Podle Kalouska odvolání Babiše nic nezmění, ministerstvo prý povede dál

V říjnových volbách má totiž velkou šanci odstupující ministr financí Andrej Babiš, jeden z nejbohatších českých byznysmenů, který v roce 2012 založil své hnutí nespokojených občanů ANO.

Před parlamentními volbami v roce 2013 koupil novinářský dům Mafra, který vydává Lidové noviny a Mladou frontu DNES. Díky tomu pak jeho ANO získalo ve volbách druhý post s 18,7 procent hlasů. Tím začal problém střetu zájmů v české politice. Nedávno zveřejněné nahrávky, ve kterých úkoluje novináře, jak psát o korupci, spustily koaliční krizi, jež donutila Babiše post ministra financí opustit.

Babiš použil podobnou strategii jako Donald Trump a Silvio Berlusconi – využil svého úspěchu v podnikání v politice. Hnutí ANO se sice vyhýbá ideologiím, ale nahrazuje je populismem a vágními technokratickými prohlášeními, ve kterých slibuje „napravit stav věcí".

List si dále všímá hlavní stopy české ekonomiky, která po Babišovi zůstane – EET, jež má zabránit daňovým únikům malých obchodníků.

Donald Trump odhalil společně s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem před novou centrálou NATO památník s části Světového obchodního centra v New Yorku, které bylo zničeno 11. září 2001 po útoku letadly unesenými teroristy.
V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Problém Babiš ale není jen střet zájmů a vlastnictví médií

V únoru 2017 Babiš formálně odešel z čela svého konglomerátu Agrofert, který má průměrný roční obrat asi osm miliard euro. Se svými 30 tisíci zaměstnanci je to největší zaměstnavatel soukromého sektoru. Díky jeho aktivitám v zemědělství a obnovitelných zdrojích dostává obrovský objem veřejných dotací. Například v roce 2015 obdržel více než 30 milionů euro.

Na povrch vyplouvají ale také Babišovy staré průšvihy. Čas od času o nich psal například německý Der Spiegel, nebo americký Foreign Policy. Jméno Andrej Babiš se například objevilo na seznamu agentů STB. Moc škody mu nezpůsobilo ani zjištění, kdy v roce 2012 využil právní mezery, aby nemusel platit daně z majetku přesahující 50 milionů euro. České právo totiž v té době považovalo výnosy z jednotlivých cenných papírů za něco jiného, než příjmy z akumulovaných podílů. Agrofert podle Babišových instrukcí totiž vydal velký počet korunových dluhopisů, které nezdaněné Babiš koupil.

Babiš je proti zavedení eura a proti další integraci Česka do evropských struktur, navzdory členství ANO ve skupině federalistů Alde v Europarlamentu.

Za největší hrozbu tak ekonomický list považuje dvě věci. Prezidenta na straně Kremlu a bezprecedentní kombinaci politické a ekonomické moci Babiše. Země tím riskuje izolaci v rámci Evropy v době, kdy probíhají důležitá rozhodnutí o budoucnosti kontinetu.

Více znepokojivá je však otázka, jak moc pevně je země po třiceti letech po pádu komunismu spojena se západní Evropou.

Prezident Milos Zeman jmenoval 24. května na Pražském hradě Ivana Pilného ministrem financí.
Ve vládě skončil Andrej Babiš, Pilný dokončí jeho misi