Deník publikoval celé léto seriál Krotitelé problémů o nejrůznějších podobách sociálních služeb. Strávil několik desítek hodin v terénu se sociálními pracovníky, pečovatelkami či streetworkery z celé republiky a byl svědkem jejich náročné práce. Zajímal se o jejich největší potíže. Většinou se netýkaly pracovní náplně, ale hlavně finanční nejistoty.

Neziskovky poskytující sociální služby musí každý rok žádat ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) o dotace. Nevědí, kolik peněz jim z ministerstva přes kraje doputuje a také kdy. Dorazí koncem března a někdy třeba až v květnu. Složitě řeší, jak toto období pokrýt, a nemohou dopředu plánovat. Věčná nejistota jim navíc mnohé pracovníky odradí. „Žijete ve stálém napětí, že se na mzdy neseženou peníze. To je dost demotivující,“ uvedla například vedoucí jedné ze sociálních služeb Diakonie ve Vrchlabí Radka Hamáčková.

Co s tím?

„Současný systém je postaven na každoročním financování sociálních služeb navázaném na státní rozpočet. Proto je nutné, aby poskytovatelé každoročně žádali znovu,“ vysvětlil mluvčí MPSV Jakub Augusta. Plánují nicméně změnu, aby mohli využít systém víceletého financování. Už příští rok by se měla zkrátit doba, kdy k nim peníze putují.

Terénní pracovnice Anna Dulajová likviduje použitý injekční materiál v pardubickém lesoparku
Narkomanům pomáhají dostat se ze dna. Cítí nevděk i zadostiučinění

Sociální pracovníci navíc nemají výhled na růst příjmů. Jejich kolegům ve veřejném sektoru stát zaručuje tabulkové platy, a ty se jim zvyšují s počtem odsloužených let. Podle Augusty se ministerstvo snaží dosáhnout spravedlivého odměňování sociálních pracovníků a jednají o cestě, jak více vyrovnat výdělky ve veřejném a neziskovém sektoru.

Články vznikaly v rámci seriálu Krotitelé problémů o sociálních pracovnících a jejich těžko nahraditelné činnosti. Deník na něm spolupracoval s projektem Neviditelní.

„Mí zaměstnanci mají i dvě vysoké školy, ale mzda tomu vůbec neodpovídá. Sociální sektor asi nejméně křičí, tak má nejhůře nastavené podmínky,“ konstatovala ředitelka nymburské neziskové organizace Respondeo Alena Líbalová. „Když stát chce sociální služby, měl by je také řádně financovat, nejlépe na tři roky. Máme asi čtyřicet zdrojů, abychom vše pokryli,“ dodala.

Podobné zkušenosti má i ředitelka Vzdělávacího a komunitního centra Integra Vsetín Soňa Zelíková. „Když jsem se stala ředitelkou, musela jsem si vzít úvěr a zaručit se svým vlastním majetkem, abych mohla zaplatit mzdy zaměstnancům,“ vzpomíná. Také oni musí žádat o desítky grantů, aby získali potřebné finance. Žádosti sepisují zaměstnankyně po večerech. „Většinou nás předběhnou zkušení projektoví manažeři větších organizací a my už máme smůlu,“ popsala Zelíková.

Fundraising je nezbytný

Výkonný ředitel Centra ekonomických analýz a člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod nastínil Deníku několik cest, jak financování zlepšit. Například zvýhodnit ty, které poskytují služby už dlouho a bezproblémově. Nebo zavést výkonové zpoplatnění jejich činnosti, popřípadě objednat služby na delší časové období. „Samozřejmě aktivní musí být i samotné neziskové organizace, a to fundraisingem v privátním sektoru nebo navazováním strategických partnerství. Veřejný sektor by měl k těmto snahám motivovat, třeba znásobením zdrojů získaných vlastní cestou,“ doplnil Rod.

Kraje mívají u neziskovek na rok objednaný určitý objem služeb, například počet hodin konzultací v občanské poradně. Na otázku, co se děje, když tyto hodiny vyčerpají, vedoucí Občanské poradny Pod křídly ve Valašském Meziříčí Tereza Ševčíková sdělila, že zkrátka pak dělají zadarmo. „Ročně i stovky hodin,“ upřesnila.

Na dotaz, co se s tímto nedostatečným financováním dá dělat, mluvčí MPSV uvedl, že to záleží spíše na krajích. „Ty totiž plánují nezávisle na státu kapacity sociálních služeb ve svých sítích. V připravované novele však nastavujeme způsob, jak stát bude moci lépe zasáhnout do celkových kapacit sociálních služeb v Česku,“ sdělil Augusta.

Jak našetřit na auto

Mnozí sociální pracovníci poskytují své služby v terénu a za svými klienty často jezdí do zapadlých vyloučených lokalit. Dobrá auta jsou proto nutností. Jenže na nové si neziskovky mohou jen těžko našetřit, když každý rok musí končit s nulou. Tento problém chce podle Augusty jejich resort projednávat s ostatními ministerstvy.

Stále dobře naladěná pečovatelka Jana Šelmátová. Klienti ji vždy nadšeně vítají a rádi si s ní povídají.
Buď se to má dělat srdcem, nebo vůbec, říká pečovatelka blovické charity

Ekonom Aleš Rod podotkl, že je na neziskovkách, aby sháněly peníze na pokrytí svého rozpočtu, a že to za ně nikdo neudělá. Měly by se jim ale nastavit lepší podmínky. „Pomohlo by třeba víceleté financování, možnost převádět prostředky do dalšího období nebo na jiné položky,“ upřesnil.

Podle něj mají sociální pracovníci nízké mzdy proto, že neexistují analýzy, které by ukázaly, jaký přínos mají. Také poptávka společnosti po zvýšení jejich výdělků je prý nulová. „Tím pádem je nulová i u politiků, protože ti sledují zájmy voličů. Lidí s přímou pozitivní zkušeností se sociálními pracovníky není zřejmě mezi aktivními voliči tolik, aby se z toho stalo téma,“ vysvětlil.