Rozloučit se se svým dlouholetým primátorem a zapálit svíčku k radnici přišla v úterý dopoledne například Marie Nováková. „Je mi hrozně líto, co se stalo. Hlubokou soustrast rodině. Je to těžké pro celé město, které pan Kubera měl tolik rád,“ řekla.

Lidé chodí také k domu, kde Kubera bydlel. Svíčky se začaly objevovat ve městě také na kašnách a fontánách, které teplického patriota v minulosti proslavily. Nechal jich po Teplicích vybudovat celou řadu.

Nebyly to ale jen chrliče vody, které jsou spojené se jménem Kubera a městem Teplice. Jako první zařídil v zemi lidem v Teplicích zadarmo vyvážení popelnic. Dovolil sprejerům stříkat po vybraných zdech, aby nebylo znečištěné celé město. Dokonce jim na to v první fázi přispíval.

Dokázal podpořit legraci, když na apríla společně s Deníkem měřil na přechodech, jak pomalu lidé přecházejí silnici. Byl připraven za to rozdávat pokuty, protože podle právě 1. dubna vydané vyhlášky je na překonání silnice po přechodu přeci jen 5 vteřin. Neustále ryl do nekuřáků. A na obcházení zákazu měl své fígle. Třeba v letadle s vlhkou žínkou.

Nenadálé úmrtí

 Jaroslav Kubera opustil své milované Teplice v pondělí 20. ledna dopoledne, když mu v ústecké nemocnici dobušilo jeho srdce. Právě jím si získal řadu Tepličanů, když se snažil být lidský. To se mu také vyplatilo, lidé ho řadu let volili. V primátorském křesle seděl čtvrt století. I když měl své odpůrce, krátkou pietní vzpomínku si zaslouží od každého.

Rodák z Loun dlouhá léta patřil k nejvýraznějším členům ODS, do níž vstoupil v roce 1992. V roce 1994 byl poprvé zvolen starostou Teplic, ve funkci primátora byl až do loňských voleb. Někteří spolustraníci o něm dokonce uvažovali jako o možném kandidátovi na funkci prezidenta republiky, sám Kubera však kandidaturu odmítl.